Kapitola 2. Co je nového v distribuci Debian GNU/Linux 6.0

Obsah

2.1. Co je v distribuci nové?
2.1.1. Nesvobodný firmware přesunut do non-free
2.1.2. Správa balíků
2.1.3. Zavádění se závislostmi
2.1.4. Sjednocené nastavování klávesnice
2.1.5. KMS (Kernel Mode Setting)
2.1.6. Podpora LDAPu
2.1.7. Navrhované aktualizace (proposed-updates)
2.1.8. Aktualizace stabilní verze (stable-updates)
2.1.9. backports.org/backports.debian.org
2.2. Debian Live
2.3. Komplexní podpora pro neurologický výzkum

Tomuto tématu se více věnuje wiki.

Tímto vydáním končí podpora architektur HP PA-RISC („hppa“), Alpha („alpha“) a ARM („arm“).

Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro Debian GNU/Linux Squeeze.

Kromě oficiálně podporovaných architektur přináší Debian GNU/Linux Squeeze technologické představení portů GNU/kFreeBSD („kfreebsd-amd64“ a „kfreebsd-i386“). Jde o první porty v historii vydávání Debianu, které nejsou založeny na jádře Linux, ale na jádře FreeBSD. Potenciální uživatelé by měli být varováni, že kvalita těchto portů zatím nedosahuje vysoké kvality stávajících linuxových variant a že nemusí být podporovány všechny pokročilé vlastnosti moderních desktopových prostředí. Ovšem z pohledu běžného serverového software je podpora silnější než kdy dříve, protože do doposud linuxového Debianu přináší unikátní vlastnosti ze světa BSD. Jedná se o první případ, kdy byla linuxová distribuce přenesena na ne-linuxové jádro.

Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné na stránkách debianích portů.

2.1. Co je v distribuci nové?

Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce Lenny; distribuce obsahuje přes 10352 nových balíků, což dává celkem více než 29050 balíků. 15436 balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí 67% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes 4238, neboli 18% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci „zastaralé“.

S tímto vydáním přešel Debian GNU/Linux z X.Org 7.3 na X.Org 7.5.

Debian GNU/Linux opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.30[1], KDE 4.4.5, Xfce 4.6.2 a LXDE 0.5.0. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 3.2.1, KOffice 2.2.1, GNUCash 2.2.9, GNUmeric 1.10.8 a Abiword 2.8.2.

Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací. Pidgin povýšil na verzi 2.7.3, Evolution na verzi 2.30.3. Aktualizován byl samozřejmě také balík aplikací Mozilla, hlavní programy zůstávají přejmenovány: iceweasel (verze 3.5.13) je webový prohlížeč Firefox s odstraněným brandingem, obdobně icedove (verze 3.0.7) je upravený poštovní klient Thunderbird.

Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace:

BalíkVerze v 5.0 (Lenny)Verze v 6.0 (Squeeze)
Apache2.2.92.2.16
BIND (DNS server)9.6.09.7.1
Cherokee (webový server)0.7.21.0.8
Courier (poštovní server)0.60.00.63.0
Dia0.96.10.97.1
Ekiga (VoIP klient)2.0.123.2.7
Exim (výchozí poštovní server)4.694.72
GNU Compiler Collection jako výchozí kompilátor4.3.24.4.5
GIMP2.4.72.6.10
GNU C library2.72.11.2
lighttpd1.4.191.4.28
maradns1.3.07.091.4.03
MySQL5.0.51a5.1.49
OpenLDAP2.4.112.4.23
OpenSSH5.1p15.5p1
PHP5.2.65.3.2
Postfix MTA2.5.52.7.1
PostgreSQL8.3.58.4.5
Python2.5.22.6.6
Samba3.2.53.5.5
Tomcat5.5.266.0.28

Oficiální instalační sada distribuce Debian GNU/Linux je nyní k dispozici na 4 až 5 instalačních DVD (podle architektury) s binárními balíky a 4 DVD se zdrojovými balíky. Zdrojové balíky lze stáhnout i jako sadu 28 CD. Stejně jako u předchozího vydání je k dispozici mimořádně úspěšné DVD s možností instalace na více architektur, které obsahuje nejpoužívanější balíky pro architektury amd64 a i386 včetně jejich zdrojových kódů. Na architekturách amd64 a i386 je Debian GNU/Linux dostupný také ve formě Blu-ray obrazu.

Debian stále podporuje Linux Standard Base (LSB) verze 3.2.

2.1.1. Nesvobodný firmware přesunut do non-free

Některé ovladače v linuxovém jádře obsahovaly nesvobodné kusy firmwaru. Počínaje vydáním Squeeze byly tyto firmwary přesunuty do samostatných balíků v sekci non-free. Příkladem za všechny je balík firmware-linux. Pokud takový balík nainstalujete, bude se firmware nahrávat automaticky dle potřeby.

2.1.2. Správa balíků

Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je aptitude (interaktivní použití), respektive apt-get (neinteraktivní použití z příkazové řádky). apt-get je také doporučovaným nástrojem pro přechod mezi jednotlivými vydáními. Pokud stále používáte dselect, měli byste přejít na aptitude, jakožto na oficiální rozhraní pro správu balíků.

APT ve Squeeze nyní automaticky instaluje doporučené balíky[2]. Toto chování můžete změnit přidáním následující řádky do /etc/apt/apt.conf:

APT::Install-Recommends "false";

2.1.3. Zavádění se závislostmi

K důležitým vylepšením zaváděcího systému Debianu patří zavádění se závislostmi. To umožňuje paralelizovat zavádění systému a přitom zachovat sekvenční start tam, kde je potřeba. Zavádění se závislostmi se automaticky použije u všech nových instalací a většinou se podaří zapnout i při přechodu z Lennyho.

Funguje to zhruba tak, že sysv-rc použije balík insserv k uspořádání init.d skriptů podle jejich deklarovaných závislostí[3]. Pokud na sobě některé zaváděcí skripty (ani tranzitivně) nezávisí, je možno je spustit paralelně, což ve většině případů urychlí start systému. Chcete-li paralelní zavádění vypnout, přidejte do souboru /etc/default/rcS řádek

CONCURRENCY=none

. Chcete-li se o novém způsobu zavádění dozvědět více, odkážeme vás na informace v souboru /usr/share/doc/insserv/README.Debian.

2.1.4. Sjednocené nastavování klávesnice

V tomto vydání se klávesnice pro konzoli i pro X Window System nastavuje na jediném místě, v souboru /etc/default/keyboard. Tento soubor má přednost před případným nastavením v konfiguračním souboru X.Org.

O správu /etc/default/keyboard se stará balík console-setup, který zajišťuje i nastavení fontu na konzoli. Nastavení klávesnice a příbuzných věcí můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure keyboard-configuration, nebo ruční úpravou souboru /etc/default/keyboard.

2.1.5. KMS (Kernel Mode Setting)

Nastavení grafického režimu nejběžnějších desktopových grafických čipů (Intel, ATI/AMD a NVIDIA) se přesunulo z ovladačů systému X Window do linuxového jádra. To přináší mnoho výhod, namátkou:

  • Spolehlivější usínání a probouzení systému.

  • Možnost použití grafických zařízení bez systému X Window.

  • Rychlejší přepínání virtuálních konzolí.

  • Textová konzola v přirozeném rozlišení monitoru.

Více informací naleznete v části 5.8 – „Změny v grafickém systému“ a v Debian wiki.

2.1.6. Podpora LDAPu

Uživatelé balíků libnss-ldap a libpam-ldap by měli zvážit přechod na libnss-ldapd a libpam-ldapd.

Oba nové balíky delegují LDAP dotazy na centrálního daemona nslcd běžícího bez speciálních oprávnění. Toto rozdělení pravomocí mezi proces využívající LDAP informace a proces provádějící LDAP dotazy zjednodušuje správu zabezpečených LDAP spojení a autentizačních údajů, nabízí jednodušší zotavení po transportních chybách a předchází nahrávání LDAPových knihoven do většiny aplikací.

Přechod na nové balíky libnss-ldapd a libpam-ldapd by měl být jednoduchý, protože se použije většina stávajícího nastavení. Ruční zásah by měl být třeba jen pro pokročilé konfigurace.

Těmto balíkům zatím chybí podpora pro vnořené skupiny a hesla umí měnit pouze pomocí LDAP operace EXOP.

2.1.7. Navrhované aktualizace (proposed-updates)

Každá změna plánovaná do již vydaných distribucí (stabilní a předchozí stabilní vydání) prochází před zařazením do archivu pečlivým testováním. Po zařazení do archivu se tyto změny souhrnně nazývají „tečkové“ vydání, protože se nemění hlavní číslo verze. Příprava tečkového vydání probíhá pomocí mechanismu proposed-updates.

Balíky se do proposed-updates mohou dostat dvěma způsoby. Zaprvé, všechny balíky opravující bezpečnostní díry nahrané na security.debian.org se automaticky přidají i do proposed-updates. Za druhé, mohou je tam nahrát vývojáři Debian GNU/Linuxu po schválení a revizi Stable Release Managery. Aktuální seznam balíků v proposed-updates naleznete na http://ftp-master.debian.org/proposed-updates.html.

Chcete-li pomoci testovat aktualizované balíky dříve, než se z nich formálně stane tečkové vydání, můžete si do svého souboru sources.list přidat následující řádky:

deb     http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-proposed-updates main contrib
deb-src http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-proposed-updates main contrib

Při příštím spuštění apt-get update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat.

Nejedná se o zcela novou záležitost, ale dosud to nebylo explicitně komunikováno uživatelům.

2.1.8. Aktualizace stabilní verze (stable-updates)

Některé balíky z proposed-updates (viz předchozí kapitola) jsou také dostupné přes mechanismus squeeze-updates. Ten se používá pro aktualizace, které by si uživatelé měli nainstalovat co nejdříve a nečekat na příští tečkové vydání. Sem patří třeba aktualizace virových definic nebo změny v časových pásmech. Všechny balíky z squeeze-updates se objeví v příštím tečkovém vydání.

Tato funkcionalita nahrazuje to, co dříve poskytoval archiv volatile.debian.org.

Chcete-li využívat balíky z squeeze-updates, můžete si do svého souboru sources.list přidat následující řádky:

deb     http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-updates main contrib
deb-src http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-updates main contrib

Při příštím spuštění apt-get update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat.

Každý balík, který je přidán do squeeze-updates, je také oznámen v poštovní konferenci debian-stable-announce.

2.1.9. backports.org/backports.debian.org

Oblíbená služba backports.org byla integrována do infrastruktury Debianu a stala se tak oficiální službou Debianu hostovanou na backports.debian.org.

2.2. Debian Live

S vydáním Squeeze vydává Debian oficiálně také své vlastní Live systémy pro architektury amd64 a i386.

Debian Live je běžný systém Debian, který lze zavést z výměnného média (CD, DVD, USB klíčenky), případně přes síť z jiného počítače, a který lze používat přímo bez předchozí instalace. Obrazy médií byly vytvořeny nástrojem live-build, který umožňuje jednoduché vytváření vlastních live systémů. Více informací o projektu Debian Live naleznete na http://live.debian.net/.

2.3. Komplexní podpora pro neurologický výzkum

Debian GNU/Linux 6.0 je historicky prvním vydáním distribuce GNU/Linuxu, která nabízí komplexní podporu pro zkoumání snímků pořízených magnetickou rezonancí (MRI). Přichází se softwarem pro strukturální analýzu snímků (např. ants), sledování vazeb (mrtrix), měření odezvy na podněty (psychopy), prostředím pro vývoj MRI sekvencí (odin) a množstvím dalších nástrojů pro zpracování a analýzu dat (nipype). Toto vydání přímo podporuje všechny hlavní formáty pro ukládání MRI dat. Úplný seznam dostupných balíků naleznete na stránkách Debian Science a Debian Med. Více o celém projektu se dočtete na stránce NeuroDebian.



[1] S některými moduly z GNOME 2.32.

[2] Tato změna znamená, že se zvedly nároky na diskovou kapacitu úloh volených při instalaci. Více informací naleznete v kapitole „Místo potřebné pro úlohy“ v Instalační příručce.

[3] Tyto závislosti se deklarují v hlavičkách jednotlivých init.d skriptů, jak popisuje Linux Standard Base (LSB). Soustavnou mravenčí prací se podařilo tyto hlavičky doplnit do všech zaváděcích skriptů v Debianu právě v tomto vydání.