Obsah
Některé změny s sebou občas nesou vedlejší projevy, kterým se nedá rozumně vyhnout, nebo odkryjí chyby v úplně jiných programech či knihovnách. V této kapitole dokumentujeme všechny problémy, které jsou nám známé. Doporučujeme však přečíst i errata, dokumentaci ke konkrétním balíkům, hlášení o chybách a další zdroje zmíněné v 6.1 – „Další dokumentace“.
S novou verzí linuxového jádra se u některých PATA(IDE) řadičů používá jiný ovladač, v důsledku čehož se mohou změnit názvy pevných disků, optických mechanik a páskových zařízení.
Namísto názvů zařízení je nyní doporučeno identifikovat disková
zařízení pomocí pojmenovaných souborových systémů, nebo ještě lépe
pomocí unikátních identifikátorů, tzv. UUID. Tak máte zaručeno, že se
se starým i novým jádrem budete odkazovat na stejné zařízení. Při
přechodu na jádro ze Squeeze se balík
linux-base
zeptá, zda chcete,
aby přechod na UUID proběhl automaticky. Budete-li souhlasit, balík
automaticky upraví konfigurační soubory většiny balíků v systému
včetně zavaděčů. Pokud přechod na UUID odmítnete, nebo pokud
nepoužíváte debianí balíky s jádrem, budete si muset správné
pojmenování diskových zařízení ohlídat sami, protože by se mohlo stát,
že po restartu systém nezavedete.
Následující se vztahuje pouze na uživatele, kteří chtějí, aby zavaděč
grub-pc
zaváděl jádro přímo z
RAID zařízení vytvořeného pomocí mdadm
3.x a výchozích hodnot, nebo pokud
je verze metadat nastavena explicitně parametrem
-e
. Konkrétně se to týká všech polí vytvořených
během a po instalaci Debianu Squeeze. Pole vytvořená staršími
verzemi mdadm a pole vytvořená s parametrem -e 0.9
postižena nejsou.
Verze balíku grub-pc
starší než
1.98+20100720-1 nebudou schopny zavádět z polí používajících formát
metadat 1.x (výchozí hodnota je nyní 1.2). Abyste si zachovali
startující systém, ujistěte se, že používáte balík
grub-pc
verze 1.98+20100720-1
nebo novější (v Debianu Squeeze se nachází dostatečně nová
verze). Pokud systém nestartuje, může pomoci
Super
Grub2 Disk nebo grml.
Některé soubory Berkeley Database verze 7 vytvořené pomocí starší
libdb3 nemusí být čitelné v novějších verzích libdb (viz hlášení o
chybě #521860). Dá se to obejít
tím, že soubory vytvoříte znovu příkazem db4.8_load
z balíku db4.8-util
.
Pokud jste ručně odklonili /bin/sh
, nebo změnili
symbolický odkaz /bin/sh
, aby ukazoval někam jinam
než na /bin/bash
, mohou se při aktualizacích balíků
dash
a
bash
objevit problémy. (K
problémovým změnám patří například i instalace jiných shellů, pokud
jim povolíte, aby se staly výchozími systémovými shelly tím, že na
sebe převezmou /bin/sh
.)
Zaznamenáte-li při aktualizaci nějaké problémy, vraťte systém do
stavu, aby /bin/sh
a jeho manuálová stránka
ukazovaly na příslušné soubory z balíku
bash
a poté spusťte příkaz
dpkg-reconfigure --force dash.
dpkg-divert --remove /bin/sh dpkg-divert --remove /usr/share/man/man1/sh.1.gz ln -sf bash /bin/sh ln -sf bash.1.gz /usr/share/man/man1/sh.1.gz
Výchozí hodnota parametru acpi_enforce_resources
se
v Linuxu změnila na strict
. To může vést k tomu, že
některým starým ovladačům pro přístup k senzorům může být odepřen
přístup k senzorům. Dá se to obejít třeba tím, že jádru předáte při
zavádění parametr acpi_enforce_resources=lax
.
Vlastnost kryptografických knihoven využívaných
LDAP knihovnami způsobuje, že programy využívající
LDAP při pokusu o změnu efektivních oprávnění
selžou při pokusu o připojení k LDAP serveru pomocí
TLS nebo SSL. To může na
systémech používajících
libnss-ldap
způsobit problémy
se suid programy jako sudo,
su, schroot) nebo
sudo-ldap
.
Doporučuje se nahradit balík
libnss-ldap
balíkem
libnss-ldapd
, což je novější
knihovna využívající pro všechny LDAP dotazy
separátního daemona (nslcd). Náhradou
libpam-ldap
je analogicky
balík libpam-ldapd
.
Balík libnss-ldapd
doporučuje
instalaci cachovacího daemona NSS (balík
nscd
), což byste měli zvážit,
zda se hodí do vašeho prostředí. Alternativou k balíku
nscd
pak je třeba
unscd
.
Více informací naleznete v hlášeních o chybách #566351 a #545414.
Organizace IANA oficiálně přidělila službě ManageSieve TCP port 4190.
Port 2000, který používaly starší verze softwaru včetně
timsieved, byl podle IANA
registru přidělen pro Cisco SCCP. Tato změna je v Debianu
zohledněna od verze 4.38 balíku netbase
.
Instalace, které používaly místo čísla portu název služby
(sieve
), se po restartu okamžitě přepnou na nový
port (někdy dokonce okamžitě po aktualizaci souboru
/etc/services
). Mezi postižené služby patří
například Cyrus IMAP a jiné aplikace využívající sieve (třeba
DoveCot).
Pro minimalizaci výpadku služeb byste měli projít nastavení Cyrusu ( nejspíš i DoveCotu) a zajistit, aby se služby neočekávaně nepřesunuly z portu 2000/tcp na port 4190/tcp.
Může se hodit:
Soubor /etc/services
se aktualizuje automaticky,
avšak pokud jste v něm prováděli změny, budete dotázáni, která verze
souboru se má použít.
I když se to nedoporučuje, nic vám nebrání přepsat v souboru
/etc/services
řádek sieve
zpět
na port 2000.
Soubor /etc/cyrus.conf
(nebo jiný konfigurační
soubor vašeho mailového řešení) můžete předem upravit tak, aby
používal statické číslo portu.
Nejelegantnější řešení spočívá v nastavení Cyrusu tak, aby naslouchal na obou portech (2000 i 4190), čímž problém zcela obejdete a zároveň zajistíte mnohem hladší přechod na nový port.
Squeeze je prvním vydáním Debianu, které přináší plnou podporu
KDE příští generace založené na Qt 4. Většina oficiálních KDE aplikací
se nachází ve verzi 4.4.5, s výjimkou balíku kdepim
, který používá verzi 4.4.7. O
změnách se můžete dozvědět více v oznámeních projektu
KDE.
K Desktop Environment řady 3.x již není v Debianu 6.0 podporováno a při aktualizaci bude automaticky nahrazeno řadou 4.4. Protože se jedná o výraznou změnu, měli by uživatelé provést několik opatření, aby si zajistili co nejhladší přechod.
Důležité | |
---|---|
Nedoporučuje se aktualizovat systém, na kterém právě běží nějaké aktivní sezení KDE 3, protože ho to může zcela rozhodit a v nejhorším případě můžete přijít i o nějaká data. |
Při prvním přihlášení do aktualizovaného systému budou uživatelé
přivítáni migračním průvodcem (kaboom
), který pomůže s migrací osobních
dat a případně se zálohou původní konfigurace. Více informací
naleznete na domovské stránce
Kaboom.
Přestože již není desktopové prostředí KDE 3 podporováno jako celek,
stále je možné instalovat jednotlivé KDE 3 aplikace, protože hlavní
knihovny KDE 3 (kdelibs
) a
Qt 3 jsou v Debianu 6.0 stále dostupné. Existuje zde však
riziko, že tyto aplikace nemusí zapadnout do okolního prostředí.
Jisté je, že v příští verzi Debianu (7.0) již nebude
podporováno ani KDE 3, ani Qt 3, takže pokud používáte starší
aplikace, je vhodné se poohlédnout po jejich náhradě.
Jak bylo zmíněno výše, Debian 6.0 přináší některé nové metabalíky:
Pro běžné desktopové použití doporučujeme nainstalovat balík
kde-standard
. kde-standard
do systému automaticky
přitáhne KDE
Plasma Desktop a sadu vybraných aplikací.
Vyžadujete-li co nejmenší desktop, můžete si nainstalovat balík
kde-plasma-desktop
a ručně
přidat aplikace, které potřebujete. Jedná se zhruba o ekvivalent
balíku kde-minimal
z Debianu
5.0.
Pro zařízení malých rozměrů existuje alternativní prostředí KDE Plasma
Netbook, které můžete nainstalovat pomocí balíku kde-plasma-netbook
. Plasma Netbook i
Plasma Desktop mohou koexistovat na stejném systému a můžete se mezi
nimi přepínat v Nastavení systému (náhrada dřívějšího KControl).
Pro kompletní sadu oficiálních KDE aplikací pak máte k dispozici balík
kde-full
.
Mezi současnou verzí a verzí dodávanou s Lennym se mnohé změnilo. Více informací naleznete v poznámkách k vydání GNOME 2.30.
Na systémech aktualizovaných z Lennyho zůstane starší GDM
(GNOME Display manager) verze 2.20. Tato verze bude po celou dobu
životnosti Squeeze podporovaná, ale tím to končí. Proto doporučujeme
po aktualizaci na Squeeze nainstalovat GDM ve verzi 2.30 (z
balíku gdm3
). Nově instalované
systémy získají GDM 2.30 automaticky. Kvůli nekompatibilitám mezi oběma
verzemi není možné zajistit automatický přechod a nastavení z GDM 2.20
se nepřenese. Na druhou stranu by
typickému desktopovému systému mělo stačit nainstalovat balík
gdm3
a vše by mělo běžet.
Přechod na nové GDM byste měli provádět z konzoly, nebo maximálně s
jedním otevřeným sezením.
Skupiny cdrom, floppy, audio, video, plugdev a powerdev již nejsou
potřeba, protože oprávnění k těmto zařízením jsou automaticky
přidělována každému fyzicky přihlášenému uživateli. Více informací
naleznete v dokumentaci balíku
consolekit
.
Většina grafických programů vyžadujících správcovská oprávnění nyní
předpokládá, že to
zařídí PolicyKit
(namísto dřívějšího gksu
).
Doporučený způsob přidělení správcovských oprávnění je přidání
uživatele do skupiny sudo
.
Při aktualizaci balíku
network-manager
budou všechna
síťová rozhraní ze souboru
/etc/network/interfaces
používající
DHCP bez speciálních parametrů převedena pod správu
NetworkManageru. To znamená, že příkazy ifup
a ifdown již na těchto síťových rozhraních nebudou
fungovat. Místo toho je můžete spravovat některým z rozhraní
NetworkManageru (viz dokumentace
NetworkManageru).
Rozhraní definovaná v /etc/network/interfaces
s
jednou nebo více volbami budou NetworkManagerem ignorovaná. To se
konkrétně týká bezdrátových rozhraní používaných během instalace
Debianu (hlášení o chybě #606268).
Systém X Window prošel v Debianu 6.0 mnohými změnami, tato kapitola zmiňuje ty významnější.
Ovladače grafických karet cyrix
,
imstt
, sunbw2
a vga
již nejsou distribuovány. Uživatelé by měli
přejít na některý z obecných ovladačů jako je vesa
nebo fbdev
.
Starý ovladač via
byl dlouho neudržovaný a byl
proto nahrazen ovladačem openchrome
. Přechod na
openchrome
proběhne automaticky.
Ovladače nv
a radeonhd
jsou sice
součástí tohoto vydání, ale dlouhodobě se od jejich používání upouští.
Uživatelé by měli zvážit přechod na ovladač nouveau
resp. radeon
.
Vstupní ovladače calcomp
,
citron
, digitaledge
,
dmc
, dynapro
,
elo2300
, fpit
,
hyperpen
, jamstudio
,
magellan
, microtouch
,
mutouch
, palmax
,
spaceorb
, summa
,
tek4957
a ur98
se již dále
nevyvíjí a byly z tohoto vydání vyřazeny. Uživatelé těchto zařízení by
měli začít používat kombinaci příslušného jaderného ovladače a Xového
ovladače evdev. Připojení mnoha sériových zařízení do linuxového
vstupního zařízení použitelného v evdev zvládne nástroj
inputattach.
Jaderné ovladače grafických čipů Intel (počínaje i830), ATI/AMD (od původního Radeonu po řadu Radeon HD 5xxx „Evergreen“) a NVIDIA nyní podporují nastavení grafického režimu přímo v jádře.
Xový ovladač intel
již nepodporuje tradiční
nastavení grafického režimu z userspace a vyžaduje moderní jádro.
Používáte-li vlastní jádra, přesvědčte se, že jste při konfiguraci
nastavili CONFIG_DRM_I915_KMS=y
.
X server dodávaný v Debianu 6.0 přináší lepší podporu
dynamického připojování/odpojování vstupních zařízení jako jsou myši,
klávesnice, tablety, apod. Staré balíky
xserver-xorg-input-kbd
a
xserver-xorg-input-mouse
byly
nahrazeny balíkem
xserver-xorg-input-evdev
,
který vyžaduje jádro se zapnutou volbou
CONFIG_INPUT_EVDEV
. Protože se některé kódy kláves
zasílané tímto ovladačem liší od těch tradičních, budou si muset
uživatelé programů xmodmap a
xbindkeys upravit své konfigurační soubory.
Tradičně se dal X server ukončit klávesovou zkratkou
Ctrl+Alt+Backspace. Protože by si mohli uživatelé
ublížit, je tato možnost ve výchozí instalaci X serveru vypnutá a
musíte si ji zapnout překonfigurováním balíku
keyboard-configuration
(pro
celý systém), případně si to individuálně nastavit v nastavení
klávesnice vašeho desktopového prostředí.