Poznámky k vydání Debian GNU/Linuxu 6.0 (Squeeze), 32-bit PC ━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━ Dokumentační projekt Debianu (http://www.debian.org/doc/) Tento dokument je svobodný software; můžete ho distribuovat nebo     měnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence verze 2, jak ji publikuje Free Software Foundation. Tento program je distribuovaný v naději, že bude užitečný, ale     BEZ JAKÉKOLIV ZÁRUKY. Pro více podrobností se podívejte do licence GNU General Public License. Kopii GNU General Public License byste měli obdržet s tímto     programem. Pokud tomu tak není, napište na Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301 USA. Text licence můžete nalézt na http://www.gnu.org/licenses/     gpl-2.0.html (http://www.gnu.org/licenses/gpl-2.0.html) , nebo na systému Debian GNU/Linux v souboru /usr/share/common-licenses/ GPL-2. 2010-11-12 ━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━ Obsah 1. Úvod 1.1. Hlášení chyb v tomto dokumentu 1.2. Pošlete nám zprávu o přechodu na tuto verzi 1.3. Zdrojové texty tohoto dokumentu 2. Co je nového v distribuci Debian GNU/Linux 6.0 2.1. Co je v distribuci nové? 2.1.1. Nesvobodný firmware přesunut do non-free 2.1.2. Správa balíků 2.1.3. Zavádění se závislostmi 2.1.4. Sjednocené nastavování klávesnice 2.1.5. KMS (Kernel Mode Setting) 2.1.6. Podpora LDAPu 2.1.7. Navrhované aktualizace (proposed-updates) 2.1.8. Aktualizace stabilní verze (stable-updates) 2.1.9. backports.org/backports.debian.org 2.2. Debian Live 2.3. Komplexní podpora pro neurologický výzkum 3. Instalační systém 3.1. Co je nového v instalačním systému? 3.1.1. Hlavní změny 3.1.2. Automatické instalace 4. Aktualizace z Debianu 5.0 (Lenny) 4.1. Příprava na aktualizaci systému 4.1.1. Záloha dat a konfigurace 4.1.2. Informujete uživatele s předstihem 4.1.3. Připravte se na výpadek služeb 4.1.4. Připravte si plán B 4.1.5. Příprava záchranné sítě 4.1.6. Odstranění konfliktních balíků 4.2. Kontrola stavu systému 4.2.1. Kontrola naplánovaných akcí ve správci balíků 4.2.2. Zákaz vypichování balíků 4.2.3. Kontrola stavu balíků 4.2.4. Navrhované aktualizace (proposed-updates) 4.2.5. Neoficiální zdroje a backporty 4.3. Příprava zdrojů pro APT 4.3.1. Nastavení APT pro aktualizaci přes Internet 4.3.2. Nastavení APT pro aktualizaci z lokálního archivu 4.3.3. Nastavení APT pro aktualizaci z CD nebo DVD 4.4. Aktualizace balíků 4.4.1. Nahrávání sezení 4.4.2. Aktualizace seznamu balíků 4.4.3. Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa 4.4.4. Minimální aktualizace systému 4.4.5. Aktualizace jádra a udev 4.4.6. Aktualizace systému 4.5. Možné problémy během aktualizace 4.5.1. Podpora cryptoloop již není součástí linuxových jader 4.5.2. Očekávaná odstranění 4.5.3. Chyby při běhu apt-get nebo aptitude 4.5.4. Konflikty a cykly v předzávislostech 4.5.5. Konflikty souborů 4.5.6. Změny v konfiguračních souborech 4.5.7. Změny konfigurace 4.5.8. Zvýšená ostražitost u specifických balíků 4.6. Aktualizace jádra a okolních balíků 4.6.1. Instalace metabalíku jádra 4.6.2. Změna ve výčtu zařízení 4.6.3. Problémy s časováním při zavádění 4.7. Systém se zasekne na Waiting for root file system 4.7.1. Jak se vyhnout problému dříve, než nastane 4.7.2. Jak se vypořádat s problémem po aktualizaci 4.8. Příprava na příští vydání 4.8.1. Přechod na GRUB2 4.9. Zapovězené komponenty 4.10. Zastaralé balíky 4.10.1. Prázdné balíky 5. Na co si dávat pozor u Squeeze 5.1. Potenciální problémy 5.1.1. Přechod od IDE ovladačů k PATA 5.1.2. Změna formátu metadat mdadm vyžaduje aktuální Grub 5.1.3. Nefunkční pam_userdb.so s novější libdb 5.2. Potenciální problémy s odkloněním /bin/sh 5.3. Změna jaderné politiky ohledně konfliktu zdrojů 5.4. Podpora LDAP 5.5. sieve se přesouvá na oficiálně přidělený port 5.6. Desktop KDE 5.6.1. Přechod z KDE3 5.6.2. Nové KDE metabalíky 5.7. Změny v desktopu GNOME 5.7.1. GDM 2.20 a 2.30 5.7.2. Přístupová oprávnění k zařízením 5.7.3. Vztah mezi balíky network-manager a ifupdown 5.8. Změny v grafickém systému 5.8.1. Zastaralé Xorg ovladače 5.8.2. Nastavení grafického režimu z jádra 5.8.3. Dynamické připojování/odpojování vstupních zařízení 5.8.4. „Odstřelení“ X serveru 6. Další informace o distribuci Debian GNU/Linux 6.1. Další dokumentace 6.2. Kam se obrátit pro pomoc 6.2.1. Poštovní konference 6.2.2. IRC (Internet Relay Chat) 6.3. Hlášení chyb 6.4. Jak přispět k Debianu A. Nastavení systému Lenny před aktualizací A.1. Aktualizace systému Lenny A.2. Kontrola zdrojů balíků A.3. Přechod od zastaralých locales k UTF-8 B. Přispěvatelé „Poznámek k vydání“ Rejstřík Slovník Kapitola 1. Úvod Hlavním cílem poznámek k vydání je informovat o nejdůležitějších změnách v distribuci Debian GNU/Linux 6.0 (kódovým jménem     „Squeeze“), provést uživatele aktualizací z předchozího vydání (5.0, Lenny) a také zmínit potenciální problémy, které se mohou vyskytnout během aktualizace nebo používání tohoto vydání. Aktuální verze dokumentu je k dispozici na http://www.debian.org/     releases/squeeze/releasenotes (http://www.debian.org/releases/ squeeze/releasenotes) . Jste-li na pochybách, porovnejte datum na první stránce a případně si obstarejte poslední verzi. Výstraha     Jelikož není možné obsáhnout všechny známé problémy, jsou zde přednostně uvedeny ty, které mají dopad na mnoho uživatelů, nebo jsou závažnějšího charakteru. Podporujeme a popisujeme pouze přechod z předchozí verze Debianu,     v tomto případě 5.0. Chcete-li přejít ze starší verze, přečtěte si prosím starší verzi tohoto dokumentu a přecházejte postupně - nejprve na poslední revizi 5.0 a teprve potom na 6.0. 1.1. Hlášení chyb v tomto dokumentu Snažili jsme se vyzkoušet všechny kroky aktualizace, které v     tomto dokumentu popisujeme a také jsme se pokusili předvídat možné problémy, na které mohou uživatelé narazit. Pokud přesto naleznete v této dokumentaci chybu (chybná nebo chybějící informace), oznamte nám to prosím do systému sledování chyb (http://bugs.debian.org/) jako chybu v balíku release-notes.     Dříve však zkontrolujte seznam stávajících chyb (http:// bugs.debian.org/release-notes) pro případ, že už byla chyba nahlášena. V takových případech můžete své informace přidat přímo ke stávající chybě. Ta nejúžasnější hlášení o chybách pak obsahují přímo záplatu     oproti zdrojovým textům dokumentu. Více informací o získání zdrojové podoby tohoto dokumentu naleznete v 1.3 – „Zdrojové texty tohoto dokumentu“. 1.2. Pošlete nám zprávu o přechodu na tuto verzi Vítáme každou informaci ohledně přechodu z Lennyho na Squeeze. Chcete-li se podělit o své zkušenosti, pošlete nám je prosím do     systému sledování chyb (http://bugs.debian.org/) jako hlášení proti balíku upgrade-reports. Všechny přílohy prosím komprimujte programem gzip.     Při zasílání hlášení prosím přiložte následující informace: ● Stav balíků před a po aktualizaci: stavová databáze dpkg se nachází v souboru /var/lib/dpkg/status, stavová databáze apt se nachází v souboru /var/lib/apt/extended_states. Zálohu obou databází byste měli provést ještě před samotnou aktualizací (jak popisuje kapitola 4.1.1 – „Záloha dat a konfigurace“), ale záložní kopii těchto informací byste měli     nalézt i ve /var/backups. ● Záznam celé aktualizace pomocí nástroje script, jak popisuje 4.4.1 – „Nahrávání sezení“. ● Log apt (soubor /var/log/apt/term.log), resp. log aptitude (soubor /var/log/aptitude). Poznámka     Před přiložením logů do chybového hlášení si je raději projděte a odstraňte potenciálně citlivé nebo důvěrné informace, protože tyto logy budou publikovány ve veřejně přístupné databázi. 1.3. Zdrojové texty tohoto dokumentu Zdrojové texty tohoto dokumentu jsou napsány ve formátu DocBook XML. HTML verze se generuje pomocí balíků docbook-xsl a xsltproc. PDF verze se generuje pomocí balíku dblatex nebo xmlroff. Zdrojové texty Poznámek k vydání jsou dostupné v SVN repositáři     Dokumentačního projektu Debianu. K souborům můžete přistupovat individuálně přes webové rozhraní (http://svn.debian.org/viewsvn/ ddp/manuals/trunk/release-notes/) , ve kterém můžete vidět i změny mezi jednotlivými verzemi souboru. Více informací o přístupu k SVN naleznete na SVN stránce dokumentačního projektu Debianu (http://www.debian.org/doc/cvs) . Kapitola 2. Co je nového v distribuci Debian GNU/Linux 6.0     Tomuto tématu se více věnuje wiki (http://wiki.debian.org/ NewInSqueeze) . Tímto vydáním končí podpora architektur HP PA-RISC („hppa“)     (http://lists.debian.org/debian-devel-announce/2010/09/ msg00008.html) , Alpha („alpha“) a ARM („arm“).     Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro Debian GNU/Linux Squeeze. ● 32 bitové PC („i386“) ● SPARC („sparc“) ● PowerPC („powerpc“) ● MIPS („mips“ (big-endian) a „mipsel“ (little-endian))     ● Intel Itanium („ia64“) ● S/390 („s390“) ● 64 bitové PC („amd64“) ● ARM EABI („armel“) Kromě oficiálně podporovaných architektur přináší Debian GNU/ Linux Squeeze technologické představení portů GNU/kFreeBSD („kfreebsd-amd64“ a „kfreebsd-i386“). Jde o první porty v historii vydávání Debianu, které nejsou založeny na jádře Linux, ale na jádře FreeBSD. Potenciální uživatelé by měli být varováni,     že kvalita těchto portů zatím nedosahuje vysoké kvality stávajících linuxových variant a že nemusí být podporovány všechny pokročilé vlastnosti moderních desktopových prostředí. Ovšem z pohledu běžného serverového software je podpora silnější než kdy dříve, protože do doposud linuxového Debianu přináší unikátní vlastnosti ze světa BSD. Jedná se o první případ, kdy byla linuxová distribuce přenesena na ne-linuxové jádro. Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur,     portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné na stránkách debianích portů (http://www.debian.org/ ports/) . 2.1. Co je v distribuci nové? Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce Lenny; distribuce obsahuje přes 10352 nových balíků, což dává celkem více než 29050 balíků. 15436 balíků bylo     aktualizováno na novější verzi, což činí 67% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes 4238, neboli 18% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci „zastaralé“.     S tímto vydáním přešel Debian GNU/Linux z X.Org 7.3 na X.Org 7.5. Debian GNU/Linux opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.30^[1], KDE 4.4.5,     Xfce 4.6.2 a LXDE 0.5.0. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 3.2.1, KOffice 2.2.1, GNUCash 2.2.9, GNUmeric 1.10.8 a Abiword 2.8.2. Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací. Pidgin povýšil na verzi 2.7.3, Evolution na verzi 2.30.3. Aktualizován byl     samozřejmě také balík aplikací Mozilla, hlavní programy zůstávají přejmenovány: iceweasel (verze 3.5.13) je webový prohlížeč Firefox s odstraněným brandingem, obdobně icedove (verze 3.0.7) je upravený poštovní klient Thunderbird.     Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace: ┌─────────────────────────────────┬─────────────┬───────────────┐ │ Balík │ Verze v 5.0 │ Verze v 6.0 │ │ │ (Lenny) │ (Squeeze) │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Apache │2.2.9 │2.2.16 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │BIND (DNS server) │9.6.0 │9.7.1 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Cherokee (webový server) │0.7.2 │1.0.8 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Courier (poštovní server) │0.60.0 │0.63.0 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Dia │0.96.1 │0.97.1 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Ekiga (VoIP klient) │2.0.12 │3.2.7 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Exim (výchozí poštovní server) │4.69 │4.72 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │GNU Compiler Collection jako │4.3.2 │4.4.5 │ │výchozí kompilátor │ │ │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │GIMP │2.4.7 │2.6.10 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤     │GNU C library │2.7 │2.11.2 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │lighttpd │1.4.19 │1.4.28 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │maradns │1.3.07.09 │1.4.03 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │MySQL │5.0.51a │5.1.49 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │OpenLDAP │2.4.11 │2.4.23 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │OpenSSH │5.1p1 │5.5p1 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │PHP │5.2.6 │5.3.2 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Postfix MTA │2.5.5 │2.7.1 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │PostgreSQL │8.3.5 │8.4.5 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Python │2.5.2 │2.6.6 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Samba │3.2.5 │3.5.5 │ ├─────────────────────────────────┼─────────────┼───────────────┤ │Tomcat │5.5.26 │6.0.28 │ └─────────────────────────────────┴─────────────┴───────────────┘ Oficiální instalační sada distribuce Debian GNU/Linux je nyní k dispozici na 4 až 5 instalačních DVD (podle architektury) s binárními balíky a 4 DVD se zdrojovými balíky. Zdrojové balíky lze stáhnout i jako sadu 28 CD. Stejně jako u předchozího vydání     je k dispozici mimořádně úspěšné DVD s možností instalace na více architektur, které obsahuje nejpoužívanější balíky pro architektury amd64 a i386 včetně jejich zdrojových kódů. Na architekturách amd64 a i386 je Debian GNU/Linux dostupný také ve formě Blu-ray obrazu.     Debian stále podporuje Linux Standard Base (LSB) verze 3.2. 2.1.1. Nesvobodný firmware přesunut do non-free Některé ovladače v linuxovém jádře obsahovaly nesvobodné kusy firmwaru. Počínaje vydáním Squeeze byly tyto firmwary přesunuty     do samostatných balíků v sekci non-free. Příkladem za všechny je balík firmware-linux. Pokud takový balík nainstalujete, bude se firmware nahrávat automaticky dle potřeby. 2.1.2. Správa balíků Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je aptitude (interaktivní použití), respektive apt-get (neinteraktivní     použití z příkazové řádky). apt-get je také doporučovaným nástrojem pro přechod mezi jednotlivými vydáními. Pokud stále používáte dselect, měli byste přejít na aptitude, jakožto na oficiální rozhraní pro správu balíků. APT ve Squeeze nyní automaticky instaluje doporučené balíky^[2]. Toto chování můžete změnit přidáním následující řádky do /etc/apt     /apt.conf: APT::Install-Recommends "false"; 2.1.3. Zavádění se závislostmi K důležitým vylepšením zaváděcího systému Debianu patří zavádění se závislostmi. To umožňuje paralelizovat zavádění systému a     přitom zachovat sekvenční start tam, kde je potřeba. Zavádění se závislostmi se automaticky použije u všech nových instalací a většinou se podaří zapnout i při přechodu z Lennyho. Funguje to zhruba tak, že sysv-rc použije balík insserv k uspořádání init.d skriptů podle jejich deklarovaných závislostí^[ 3]. Pokud na sobě některé zaváděcí skripty (ani tranzitivně) nezávisí, je možno je spustit paralelně, což ve většině případů urychlí start systému. Chcete-li paralelní zavádění vypnout,     přidejte do souboru /etc/default/rcS řádek CONCURRENCY=none . Chcete-li se o novém způsobu zavádění dozvědět více, odkážeme vás na informace v souboru /usr/share/doc/insserv/README.Debian. 2.1.4. Sjednocené nastavování klávesnice V tomto vydání se klávesnice pro konzoli i pro X Window System     nastavuje na jediném místě, v souboru /etc/default/keyboard. Tento soubor má přednost před případným nastavením v konfiguračním souboru X.Org. O správu /etc/default/keyboard se stará balík console-setup, který zajišťuje i nastavení fontu na konzoli. Nastavení     klávesnice a příbuzných věcí můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure keyboard-configuration, nebo ruční úpravou souboru /etc/default/keyboard. 2.1.5. KMS (Kernel Mode Setting) Nastavení grafického režimu nejběžnějších desktopových grafických čipů (Intel, ATI/AMD a NVIDIA) se přesunulo z ovladačů systému X Window do linuxového jádra. To přináší mnoho výhod, namátkou: ● Spolehlivější usínání a probouzení systému.     ● Možnost použití grafických zařízení bez systému X Window. ● Rychlejší přepínání virtuálních konzolí. ● Textová konzola v přirozeném rozlišení monitoru. Více informací naleznete v části 5.8 – „Změny v grafickém     systému“ a v Debian wiki (http://wiki.debian.org/ KernelModesetting) . 2.1.6. Podpora LDAPu         Uživatelé balíků libnss-ldap a libpam-ldap by měli zvážit přechod na libnss-ldapd a libpam-ldapd. Oba nové balíky delegují LDAP dotazy na centrálního daemona nslcd běžícího bez speciálních oprávnění. Toto rozdělení pravomocí mezi proces využívající LDAP informace a proces provádějící LDAP     dotazy zjednodušuje správu zabezpečených LDAP spojení a autentizačních údajů, nabízí jednodušší zotavení po transportních chybách a předchází nahrávání LDAPových knihoven do většiny aplikací. Přechod na nové balíky libnss-ldapd a libpam-ldapd by měl být     jednoduchý, protože se použije většina stávajícího nastavení. Ruční zásah by měl být třeba jen pro pokročilé konfigurace.     Těmto balíkům zatím chybí podpora pro vnořené skupiny a hesla umí měnit pouze pomocí LDAP operace EXOP. 2.1.7. Navrhované aktualizace (proposed-updates) Každá změna plánovaná do již vydaných distribucí (stabilní a předchozí stabilní vydání) prochází před zařazením do archivu     pečlivým testováním. Po zařazení do archivu se tyto změny souhrnně nazývají „tečkové“ vydání, protože se nemění hlavní číslo verze. Příprava tečkového vydání probíhá pomocí mechanismu proposed-updates. Balíky se do proposed-updates mohou dostat dvěma způsoby. Zaprvé, všechny balíky opravující bezpečnostní díry nahrané na security.debian.org se automaticky přidají i do proposed-updates.     Za druhé, mohou je tam nahrát vývojáři Debian GNU/Linuxu po schválení a revizi Stable Release Managery. Aktuální seznam balíků v proposed-updates naleznete na http:// ftp-master.debian.org/proposed-updates.html (http:// ftp-master.debian.org/proposed-updates.html) . Chcete-li pomoci testovat aktualizované balíky dříve, než se z     nich formálně stane tečkové vydání, můžete si do svého souboru sources.list přidat následující řádky:     deb http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-proposed-updates main contrib deb-src http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-proposed-updates main contrib     Při příštím spuštění apt-get update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat.     Nejedná se o zcela novou záležitost, ale dosud to nebylo explicitně komunikováno uživatelům. 2.1.8. Aktualizace stabilní verze (stable-updates) Některé balíky z proposed-updates (viz předchozí kapitola) jsou také dostupné přes mechanismus squeeze-updates. Ten se používá pro aktualizace, které by si uživatelé měli nainstalovat co     nejdříve a nečekat na příští tečkové vydání. Sem patří třeba aktualizace virových definic nebo změny v časových pásmech. Všechny balíky z squeeze-updates se objeví v příštím tečkovém vydání.     Tato funkcionalita nahrazuje to, co dříve poskytoval archiv volatile.debian.org (http://volatile.debian.org/) .     Chcete-li využívat balíky z squeeze-updates, můžete si do svého souboru sources.list přidat následující řádky:     deb http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-updates main contrib deb-src http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-updates main contrib     Při příštím spuštění apt-get update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat. Každý balík, který je přidán do squeeze-updates, je také oznámen     v poštovní konferenci debian-stable-announce (http:// lists.debian.org/debian-stable-announce/) . 2.1.9. backports.org/backports.debian.org Oblíbená služba backports.org byla integrována do infrastruktury     Debianu a stala se tak oficiální službou Debianu (http:// www.debian.org/News/2010/20100905) hostovanou na backports.debian.org (http://backports.debian.org/) . 2.2. Debian Live     S vydáním Squeeze vydává Debian oficiálně také své vlastní Live systémy pro architektury amd64 a i386. Debian Live je běžný systém Debian, který lze zavést z výměnného média (CD, DVD, USB klíčenky), případně přes síť z jiného počítače, a který lze používat přímo bez předchozí instalace.     Obrazy médií byly vytvořeny nástrojem live-build, který umožňuje jednoduché vytváření vlastních live systémů. Více informací o projektu Debian Live naleznete na http://live.debian.net/ (http:/ /live.debian.net/) . 2.3. Komplexní podpora pro neurologický výzkum Debian GNU/Linux 6.0 je historicky prvním vydáním distribuce GNU/ Linuxu, která nabízí komplexní podporu pro zkoumání snímků pořízených magnetickou rezonancí (MRI). Přichází se softwarem pro strukturální analýzu snímků (např. ants), sledování vazeb (mrtrix ), měření odezvy na podněty (psychopy), prostředím pro vývoj MRI sekvencí (odin) a množstvím dalších nástrojů pro zpracování a     analýzu dat (nipype). Toto vydání přímo podporuje všechny hlavní formáty pro ukládání MRI dat. Úplný seznam dostupných balíků naleznete na stránkách Debian Science (http:// blends.alioth.debian.org/science/tasks/neuroscience-cognitive) a Debian Med (http://debian-med.alioth.debian.org/tasks/imaging) . Více o celém projektu se dočtete na stránce NeuroDebian (http:// neuro.debian.net) . ━━━━━━━━━━━━━━     ^[1] S některými moduly z GNOME 2.32. ^[2] Tato změna znamená, že se zvedly nároky na diskovou kapacitu     úloh volených při instalaci. Více informací naleznete v kapitole „Místo potřebné pro úlohy“ v Instalační příručce (http:// www.debian.org/releases/stable/installmanual) . ^[3] Tyto závislosti se deklarují v hlavičkách jednotlivých     init.d skriptů, jak popisuje Linux Standard Base (LSB). Soustavnou mravenčí prací se podařilo tyto hlavičky doplnit do všech zaváděcích skriptů v Debianu právě v tomto vydání. Kapitola 3. Instalační systém Oficiální instalační systém Debianu nabízí množství instalačních     metod. Dostupné metody, které můžete použít pro instalaci svého systému, závisí na architektuře vašeho počítače. Obrazy instalačního systému pro Squeezeho společně s instalační     příručkou naleznete na stránkách Debianu (http://www.debian.org/ releases/stable/debian-installer/) .     Instalační příručka je dostupná i na prvním oficiálním CD/DVD v souboru /doc/install/manual/jazyk/index.html. Také byste se měli podívat na známé problémy (http://     www.debian.org/releases/stable/debian-installer/index#errata) instalačního systému. 3.1. Co je nového v instalačním systému? Od svého prvního představení v Debian GNU/Linuxu 3.1 se     instalační systém dále vyvíjel, což má za následek lepší podporu hardwaru a několik zajímavých vlastností. V těchto poznámkách zmíníme pouze nejvýznamnější změny v instalačním systému. Pokud vás zajímá podrobný seznam změn od     vydání Lennyho, pročtěte si oznámení k jednotlivým testovacím verzím, která jsou dostupná v archivu novinek (http:// www.debian.org/devel/debian-installer/News/) D-I. 3.1.1. Hlavní změny Opuštěné platformy Z instalačního systému byla odstraněna podpora pro platformy Alpha („alpha“), ARM („arm“) a HP PA-RISC („hppa“). Druhá zmíněná byla nahrazena novým portem ARM EABI („armel“). Podpora pro kFreeBSD Instalátor nyní umí kromě Linuxu nainstalovat i kFreeBSD, což vám umožní vyzkoušet technologické představení Debianu na jádře FreeBSD. Pro využití této vlastnosti musíte použít speciální instalační média. Grub2 výchozím zavaděčem Výchozím zavaděčem se stal grub-pc (GRUB 2) Nápověda během instalace Jednotlivé obrazovky instalačního systému nyní mohou obsahovat nápovědu, což by mělo zpříjemnit zážitek z instalace, obzvláště u nových uživatelů. Přestože nyní tuto možnost využívá jen minimum obrazovek, jedná se o solidní základ pro budoucí vydání. Instalace doporučených balíků Instalační systém nyní v souladu se zbytkem systému automaticky instaluje také doporučené balíky. Výjimkou jsou specifické situace, kdy výchozí chování nepodává žádoucí výsledky. Automatická instalace balíků pro konkrétní hardware Pokud je to vhodné, instalátor automaticky zvolí instalaci balíků specifických pro nalezený hardware. Využívá k tomu nástroj discover-pkginstall z balíku discover. Podpora pro instalaci starších vydání Debian-installer je nyní možno použít i pro instalaci předchozích vydání, např. Lenny. Vylepšený výběr zrcadel Kromě toho, že instalační systém nabízí lepší podporu nových i starších vydání (použitím archive.debian.org), kontroluje nyní také, zda je zvolené zrcadlo konzistentní a zda obsahuje zvolené vydání. Změny v dělení disků Toto vydání nově podporuje souborový systém ext4 a zjednodušuje vytváření pokročilých schémat dělení disků využívajících RAID, LVM nebo šifrování. Podpora pro souborový systém reiserfs již není standardně nabízena, ale dá se volitelně dohrát. Nahrávání balíků s firmwarem během instalace     V minulém vydání se objevila možnost nahrát balíky s firmwarem z externího média. Nyní je možné tyto balíky nahrát i z instalačního média, což umožňuje vytváření PXE obrazů nebo CD/DVD médií s potřebným firmwarem. Počínaje Debianem 6.0 byl z Debianu odstraněn nesvobodný firmware (přesunut ze sekce main do sekce non-free). Pro instalaci Debianu na hardwaru, který nesvobodný firmware vyžaduje, můžete tento firmware poskytnout během instalace, nebo můžete využít předpřipravená instalační CD/DVD s nesvobodným firmwarem. Více informací naleznete na stránkách Debianu v části Získání Debianu (http://www.debian.org/ distrib) . Nové jazyky Díky ohromnému úsilí překladatelů můžete nyní instalovat Debian GNU/Linux v 67 jazycích, což je o tři více, než podporoval Lenny. Některé jazyky jsou podporovány pouze v grafickém instalátoru, protože jejich znakové sady se v negrafickém rozhraní prezentují velmi špatně. Nové jazyky: ● Asturština, estonština, kazaština a perština jsou dostupné jak v textovém, tak v grafickém rozhraní instalačního systému. ● Kannadština a telugu jsou dostupné jen v grafickém rozhraní. ● Thajština, dříve dostupná pouze v grafickém rozhraní, je nyní k dispozici i při textové instalaci. Z důvodu malé přeloženosti byla vypuštěna velština a wolofština. Zjednodušený výběr místního prostředí Výběr hodnot ovlivňujících místní prostředí (jazyk, země a locale) je nyní předvídatelnější, flexibilnější a jednodušší, což potěší jak uživatele, kterým stačí zvolit nejběžnější nastavení pro danou zemi, tak uživatele, kteří mají specifické požadavky. Předvídatelnější jsou i následné kroky ovlivněné volbou místního prostředí, kam patří výběr časového pásma, klávesové mapy nebo výběr zrcadla. Instalační systém a live systémy Instalační systém nyní nabízí lepší podporu pro live systémy. Zaprvé, instalátor umístěný na médiu s live systémem může využít jeho balíky a nainstalovat je místo tradičního základního systému. Zadruhé, instalátor nyní může být spuštěn z live systému a uživatel může během instalace live systém normálně používat. Obě vlastnosti jsou součástí Debian Live obrazů dostupných na http://cdimage.debian.org/ (http:// cdimage.debian.org/) . 3.1.2. Automatické instalace Některé změny zmíněné v předchozí části ovlivňují také podporu     pro automatické instalace pomocí přednastavení. To znamená, že starší soubory s přednastavením, které fungovaly s Lennym, nyní nemusí fungovat a nejspíš se budou muset upravit. Instalační příručka (http://www.debian.org/releases/stable/     installmanual) obsahuje aktualizovaný dodatek s důkladným popisem celého systému přednastavení. Kapitola 4. Aktualizace z Debianu 5.0 (Lenny) 4.1. Příprava na aktualizaci systému Před aktualizací systému je velmi vhodné vytvořit úplnou záložní kopii dat, nebo přinejmenším zálohovat data a konfigurační     soubory, které byste jen neradi ztratili. Nástroje pro aktualizaci systému jsou zcela spolehlivé, ale například selhání hardware během aktualizace by mohlo mít nedozírné důsledky a mohlo by vést až k poškození systému. Doporučujeme se podívat také na problémy explicitně vypsané v     kapitole 5 – „Na co si dávat pozor u Squeeze“. Kapitola se sice přímo nezabývá procesem aktualizace, ale některé body mohou být i přesto relevantní a je dobré je vědět předem. 4.1.1. Záloha dat a konfigurace Nejdůležitější pro vás zřejmě bude zazálohovat obsah /etc, /var/ lib/dpkg, /var/lib/apt/extended_states a rovněž výstup z dpkg     --get-selections "*" (uvozovky jsou důležité). Používáte-li pro správu balíků aptitude, je vhodné zazálohovat i /var/lib/aptitude /pkgstates. Aktualizace samotná v domovských adresářích uživatelů nic nemění, avšak existují aplikace (např. části balíku Mozilla a desktopových prostředí KDE a GNOME), které při spuštění nové     verze přepisují stará nastavení novými výchozími hodnotami. Jako prevenci můžete zkusit zazálohovat všechny skryté soubory a adresáře (tzv. tečkové soubory) z uživatelských adresářů, což pomůže při případné obnově. Instalační procedura musí být vykonána s privilegii     superuživatele. Je tedy nutné buďto se přihlásit jako uživatel root, nebo nabýt jeho práv prostřednictvím programů su nebo sudo. 4.1.2. Informujete uživatele s předstihem Je dobré informovat uživatele o změnách, které v sytému vlivem     aktualizace nastanou. Je to vhodné i v případě, že se uživatelé na váš systém přihlašují vzdáleně (pomocí ssh) a vůbec nemusí změny během aktualizace systému postřehnout. Pokud chcete systém aktualizovat obzvlášť bezpečně, zazálohujte     nebo odpojte před aktualizací oblast pro domovské adresáře (/ home).     Při přechodu na Squeeze se aktualizuje jádro, takže bude vyžadován restart systému. 4.1.3. Připravte se na výpadek služeb Pokud jsou s aktualizovanými balíky spojeny nějaké služby (třeba     webový server), mohu být tyto služby během aktualizace pozastaveny po dobu, než se balíky nahradí za novou verzi a než proběhne jejich konfigurace. Přesná doba výpadku služeb se bude lišit podle počtu aktualizovaných balíků a mimo jiné je také závislá na tom, jak rychle bude správce systému odpovídat na konfigurační otázky     ostatních balíků (jestliže takové budou). Pokud necháte aktualizaci běžet bez dozoru a systém během ní bude vyžadovat odpověď na nějakou otázku, čas výpadku se samozřejmě prodlouží o dobu, než někdo přijde a odpoví^[4]. Jestliže aktualizovaný systém poskytuje kritické nebo síťové služby^[5], můžete zmenšit výpadek služeb tím, že nejprve provedete minimální aktualizaci systému podle 4.4.4 – „Minimální aktualizace systému“ následovanou aktualizací jádra a restartem     (viz 4.4.5 – „Aktualizace jádra a udev“). Poté aktualizujte kritické služby a teprve následně aktualizujte celý zbytek systému podle 4.4.6 – „Aktualizace systému“. Tím zajistíte, že kritické služby nepoběží jen po nezbytně nutnou dobu a hlavně budou k dispozici během hlavní části aktualizace, která zabírá nejvíce času. 4.1.4. Připravte si plán B Kvůli mnoha změnám, které se v jádře udály mezi Lennym a Squeezem v oblasti ovladačů, rozpoznávání hardwaru a pojmenování a     uspořádání zařízení, zde existuje opravdové riziko, že po aktualizaci při restartu systému zaznamenáte problémy. Mnoho potenciálních změn je zachyceno v této a následujících kapitolách. Z tohoto pohledu dává smysl připravit záchrannou cestu, pomocí     které budete moci systém obnovit v případě, že se nepodaří následný restart, resp. že se u vzdálených systémů nepodaří nahodit síťování. Při vzdálené aktualizaci přes ssh se doporučuje mít záložní plán (alias konzoli na sériové lince) pro případ, že se něco nepovede. Je totiž jistá šance, že se po aktualizaci jádra a následném     restartu změní jména některých zařízení (viz část 4.6.2 – „Změna ve výčtu zařízení“) a bude nutné opravit konfiguraci přes lokální konzoli. To stejné platí pro případ, že počítač omylem během aktualizace restartujete. Snad každého napadne zkusit znovu restartovat s původním jádrem.     Z mnoha důvodů, které jsou porůznu roztroušeny v těchto poznámkách, není zaručeno, že se to povede. Pokud staré jádro selže, musíte nalézt alternativní způsob, jak zavést svůj systém, abyste jej mohli následně opravit. Jednou z     možností je použití speciálního záchranného obrazu, nebo nějakého linuxového live CD. Po zavedení náhradního systému byste měli být schopni připojit svůj kořenový souborový systém a chrootovat se do něj, což vám umožní prozkoumání a opravení problému. Jinou možností je použití záchranného režimu instalačního systému Squeeze. Výhodou použití instalačního systému je to, že si z mnoha různých instalačních metod můžete vybrat tu, která se pro     vaši situaci hodí nejvíce. Více informací naleznete v osmé kapitole instalační příručky (http://www.debian.org/releases/ stable/installmanual) a v Debian Installer FAQ (http:// wiki.debian.org/DebianInstaller/FAQ) . 4.1.4.1. Ladicí shell při zavádění pomocí initrd initramfs-tools přidávají do vytvářeného initrd malý shell^[6], který se dá použít pro ladění. Jestliže se například nepovede     připojit kořenový souborový systém, budete vhozeni do tohoto ladicího shellu, který obsahuje základní příkazy, které umožní vysledovat problém a v lepším případě jej i opravit. Mezi základní věci, které byste měli zkontrolovat, patří: přítomnost správných souborů zařízení v /dev; které moduly jsou zavedeny (cat /proc/modules); výstup dmesg ohledně chyb při     nahrávání ovladačů. Výstup dmesg také prozradí, které soubory zařízení byly přiřazeny kterým diskům; to byste měli porovnat proti výstupu příkazu echo $ROOT, čímž se ujistíte, zda se kořenový souborový systém nachází na očekávaném zařízení. Podaří-li se vám problém opravit, příkazem exit ukončete ladicí     shell a zavádění bude pokračovat v místě, kde bylo přerušeno. Následně byste měli opravit příčinu problému a znovu vygenerovat initrd, aby již příští zavádění neselhalo. 4.1.5. Příprava záchranné sítě Aktualizaci distribuce je možné provést lokálně z textové     virtuální konzoly (resp. z přímo napojeného sériového terminálu), nebo vzdáleně pomocí ssh spojení. Důležité     Používáte-li VPN služby (jako třeba tinc), nemusí být tyto během aktualizace dostupné. Více informací naleznete v kapitole 4.1.3 – „Připravte se na výpadek služeb“. Jako další pojistku doporučujeme instalovat ve virtuální konzoli     programu screen, který umožňuje bezpečné odpojení a nové připojení ke stávajícímu sezení. Díky tomu zajistí nepřerušený proces aktualizace i v případech, kde se vám rozpadne spojení. Důležité Během aktualizace systému byste neměli používat služby telnet, rlogin, ani rsh. Rovněž byste systém neměli aktualizovat ze     sezení spravovaného programem xdm běžícím na témže systému. To platí i pro varianty wdm, gdm a kdm, protože tyto služby mohou být během aktualizace přerušeny. Přerušení během aktualizace systému je samozřejmě problematické. V horším případě může vyústit až do nedostupného a nekonzistentně nainstalovaného systému. 4.1.6. Odstranění konfliktních balíků Kvůli chybě #512951 (http://bugs.debian.org/512951) je třeba před aktualizací vyčistit systém od balíku splashy.     # apt-get purge splashy 4.2. Kontrola stavu systému Aktualizační proces popsaný v této kapitole byl navržen pro     přechod z „čistého“ systému Lenny bez balíků třetích stran. Jestliže máte takové balíky nainstalovány, je rozumné je dočasně odinstalovat, což zvýší spolehlivost aktualizace. Používáte-li starší systém než Debian 5.0 (Lenny), musíte nejprve     přejít na verzi 5.0 a teprve potom pokračovat dále. Přechod na verzi 5.0 popisuje dokument Debian GNU/Linux 5.0 - Poznámky k vydání (http://www.debian.org/releases/lenny/releasenotes) . Také se předpokládá, že byl systém aktualizován na poslední verzi     Lennyho. Pokud si nejste jisti, následujte pokynů v A.1 – „Aktualizace systému Lenny“. 4.2.1. Kontrola naplánovaných akcí ve správci balíků V některých případech se může stát, že pokud byly balíky instalovány pomocí apt-get místo aptitude, aptitude to občas     zmate a označí je k odstranění, protože si myslí, že je nikdo nepoužívá. Obecně byste se měli přesvědčit, že je systém před velkou aktualizací plně aktualizovaný a „čistý“. Proto je potřeba ověřit, zda se ve správci balíků aptitude nevyskytují nějaké naplánované akce. Pokud totiž existují balíky naplánované k odstranění, může to negativně ovlivnit průběh     aktualizace. Mějte prosím na paměti, že tento postup je možný pouze v případě, pokud váš sources.list ukazuje stále na lenny a ne na stable nebo squeeze; více viz A.2 – „Kontrola zdrojů balíků“. Spusťte tedy aptitude v interaktivním režimu a stiskněte g. Pokud se zobrazí nějaké naplánované akce, měli byste je zkontrolovat a     buď je provést, nebo vrátit zpět. Jestliže žádné akce naplánovány nebyly, zobrazí se hláška „Žádné balíky nejsou označeny k instalaci, aktualizaci nebo odstranění“. 4.2.2. Zákaz vypichování balíků Pokud máte nastaven APT, aby instaloval vybrané (vypíchnuté) balíky z jiné, než stabilní distribuce (např. testovací), budete     možná muset změnit pravidla pro vypichování (v souboru /etc/apt/ preferences) tak, abyste povolili aktualizace balíků na nové verze balíků ve stabilní verzi. Podrobnosti o vypichování balíků naleznete v apt_preferences(5). 4.2.3. Kontrola stavu balíků Nehledě na metodu aktualizace systému se nejdříve doporučuje zkontrolovat stav všech balíků a prověřit, jestli jsou všechny     balíky schopny aktualizace. Pomocí následujícího příkazu je možné vypsat seznam balíků, jenž mají buďto status Half-Installed, Failed-Config, nebo jsou v jiném chybovém stavu.     # dpkg --audit     Stav všech balíků lze prohlédnout rovněž pomocí programu dselect, aptitude, nebo příkazem     # dpkg -l | pager     nebo     # dpkg --get-selections "*" > ~/curr-pkgs.txt Doporučuje se, abyste před aktualizací odstranili u balíků status     podržení v aktuálním stavu („on hold“). Pokud bude mít kterýkoliv z významných balíků nastaven tento příznak, nebude jej možné aktualizovat a tím pádem celý proces skončí neúspěchem. aptitude používá pro označení balíků v podrženém stavu odlišný     způsob než apt-get a dselect. Balíky s příznakem „on hold“ lze pro aptitude zobrazit příkazem     # aptitude search "~ahold" | grep "^.h"     Chcete-li vypsat podržené balíky pro apt-get, použijte     # dpkg --get-selections | grep hold Pokud v systému udržujete vlastní změněné balíky, to jest balíky vzniklé změnou a překladem standardního balíku z distribuce, měli     byste jej označit příznakem „on hold“. Tímto preventivním opatřením zajistíte jeho setrvání v aktuálním stavu -- novější balík z distribuce jej nenahradí.     Příznak „on hold“ můžete nastavit pro apt-get příkazem     # echo balík hold | dpkg --set-selections     Příznak odeberete analogicky, stačí nahradit hold za install. V této fázi je lepší se přesvědčit, že sources.list stále ukazuje     na předchozí stabilní verzi pro případ, že byste potřebovali něco spravit. Viz část A.2 – „Kontrola zdrojů balíků“. 4.2.4. Navrhované aktualizace (proposed-updates) Jestliže máte ve svém souboru /etc/apt/sources.list uveden odkaz     na proposed-updates, dočasně jej před aktualizací zakomentujete. Jedná se o preventivní opatření s cílem snížit pravděpodobnost konfliktů mezi balíky. 4.2.5. Neoficiální zdroje a backporty Máte-li v systému nainstalované balíky odjinud než z Debianu, může se stát, že budou kvůli konfliktům během aktualizace     odstraněny. Pokud jste je nainstalovali ze zdroje balíků v /etc/ apt/sources.list, podívejte se, zda daný archiv nabízí balíky sestavené pro Squeeze, a poté se změnou zdrojů oficiálních balíků příslušně změňte i tyto zdrojové řádky. Někteří uživatelé mohou mít neoficiální verze „novějších“ balíků, které jsou v Debianu obsaženy ve verzích běžně dostupných v     distribuci Lenny. Tyto balíky pravděpodobně způsobí konflikty mezi soubory^[7]. Část 4.5 – „Možné problémy během aktualizace“ obsahuje některé informace o řešení těchto problémů. 4.3. Příprava zdrojů pro APT     Před zahájením aktualizace systému musíte nastavit konfigurační soubor se zdroji pro apt (/etc/apt/sources.list). apt při aktualizaci či instalaci uvažuje pouze balíky, které může nalézt prostřednictvím zdrojů uvedených v konfiguračním souboru a začínajících na „deb“. Instalován je balík s nejvyšší dostupnou     verzí, přitom zdroje uvedené na předcházejících řádcích mají vždy vyšší prioritu než jejich následníci. (Prakticky lze v souboru uvést nejdříve například zdroje z lokálního pevného disku, dále CD-ROM a na poslední místo uvést zdroje z vnější počítačové sítě.) Vydání může být odkazováno svým kódovým jménem (např. lenny, squeeze) nebo svým stavovým jménem (tj. oldstable, stable, testing, unstable). Odkazování na vydání jeho kódovým jménem má     tu výhodu, že nikdy nebudete překvapeni novou verzí a proto je to doporučený postup. To ovšem také znamená, že budete muset sledovat ohlášení o nové verzi sami. Použijete-li stavové jméno, poznáte novu verzi podle toho, že okamžitě po vydání vám najednou bude k dispozici spousty aktualizací. 4.3.1. Nastavení APT pro aktualizaci přes Internet Výchozí nastavení obsahuje údaje pro instalaci z našich hlavních archivů v Internetu, to však můžete lehce změnit. Po úpravě     souboru /etc/apt/sources.list je možné používat i jiné zdroje, především archivy, které jsou k vám na síti blíže a budou mít rychlejší odezvu a větší přenosové rychlosti. Adresy FTP a HTTP archivů Debianu je možné najít na http://     www.debian.org/distrib/ftplist (http://www.debian.org/distrib/ ftplist) (hledejte část „list of Debian mirrors“). HTTP zrcadla bývají obvykle rychlejší než FTP zrcadla. Předpokládejme například, že váš nejbližší archiv je http://     mirrors.kernel.org. Při jeho prohledávání pomocí WWW prohlížeče nebo pomocí FTP klienta jste zjistili, že hlavní adresáře jsou:     http://mirrors.kernel.org/debian/dists/squeeze/main/binary-i386/... http://mirrors.kernel.org/debian/dists/squeeze/contrib/binary-i386/...     Pokud se rozhodnete používat tento archiv, přidejte do souboru sources.list následující řádek:     deb http://mirrors.kernel.org/debian squeeze main contrib Podadresář „dists“ je do cesty přidán implicitně a argumenty za     názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů. Poté, co do souboru sources.list přidáte nové zdroje balíků,     zakomentujte předchozí údaje. To jest na začátek všech řádků začínajících „deb“ vložte symbol hash (#). 4.3.2. Nastavení APT pro aktualizaci z lokálního archivu Místo používání FTP nebo HTTP zrcadel budete možná chtít použít     lokální archiv, a upravit soubor /etc/apt/sources.list pro použití zrcadla na lokálním disku (nebo třeba na souborovém systému exportovanému pomocí NFS).     Předpokládejme, že vaše balíky jsou například v adresáři /var/ftp /debian/ a mají následující hlavní adresáře:     /var/ftp/debian/dists/squeeze/main/binary-i386/... /var/ftp/debian/dists/squeeze/contrib/binary-i386/...     Do souboru sources.list je nutné přidat následující řádek:     deb file:/var/ftp/debian squeeze main contrib Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za     názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů. Poté co do souboru sources.list přidáte nové zdroje balíků,     zakomentujte předchozí údaje. To jest na začátek všech řádků začínajících „deb“ vložte symbol hash (#). 4.3.3. Nastavení APT pro aktualizaci z CD nebo DVD Pokud chcete používat výhradně sadu CD, zakomentujte v souboru /     etc/apt/sources.list existující řádky začínající „deb“ tím, že na jejich začátek vložíte znak hash (#). Přesvědčte se, že je ve vašem souboru /etc/fstab řádek umožňující připojit CD-ROM mechaniku na adresář /cdrom (pro metodu apt-cdrom     je nutné mít adresář pro připojení CD-ROM právě /cdrom). Pokud je vaše CD-ROM mechanika například /dev/hdc, měl by soubor /etc/ fstab obsahovat obdobný řádek:     /dev/hdc /cdrom auto defaults,noauto,ro 0 0     Ve čtvrtém sloupci nesmí být mezi slovy defaults,noauto,ro žádné mezery.     Pokud chcete ověřit funkčnost, vložte do mechaniky CD a spusťte # mount /cdrom # připojí CD do adresáře     # ls -alF /cdrom # vypíše obsah CD # umount /cdrom # odpojí CD     Dále spusťte: # apt-cdrom add         pro každé binární CD z vaší sady debianích CD. Tím se přidají data o každém médiu do vaší APT databáze. 4.4. Aktualizace balíků Doporučený nástroj pro přechod na vyšší verzi Debian GNU/Linuxu se nazývá apt-get. Dřívější vydání pro tento účel doporučovala     nástroj aptitude, ale novější verze apt-get poskytují srovnatelnou funkcionalitu a hlavně podávají konzistentnější výsledky s ohledem na zamýšlený výsledek. Nezapomeňte připojit všechny potřebné diskové oblasti (zejména     oblasti s kořenovým souborovým systémem a adresářem /usr) pro čtení i zápis (read-write) příkazem:     # mount -o remount,rw /adresář Dále byste se měli (raději dvakrát) přesvědčit, že zdroje v /etc/     apt/sources.list ukazují na „squeeze“ nebo na „stable“. Neměl by tam být žádný záznam ukazující na lenny. Poznámka     Záznamy pro CD mohou občas ukazovat na „unstable“, ale nenechte se tím zmást a neměňte je, je to v pořádku. 4.4.1. Nahrávání sezení Důrazně doporučujeme zaznamenat průběh aktualizace systému pomocí programu /usr/bin/script. Jestliže se objeví nějaký problém,     minimálně budete mít záznam o tom, co se stalo. Navíc po dokončení instalace můžete podat přesné hlášení chyby (bug report). Záznam je možné zahájit příkazem:     # script -t 2>~/upgrade-squeeze.time -a ~/upgrade-squeeze.script nebo podobným. Poznamenejme, že není vhodné umísťovat soubor se     záznamem do dočasného adresáře jako je /tmp nebo /var/tmp. Obsah těchto adresářů může být během aktualizace nebo restartu systému smazán. Typescript vám také pomůže najít informaci, která už z obrazovky     dávno zmizela. Jste-li u systému, přepněte se na druhou konzoli (klávesami Alt+F2) a po přihlášení si můžete soubor prohlížet příkazem less -R ~root/upgrade-squeeze.script.     Po dokončení aktualizace je rozumné script zastavit příkazem exit na příkazovém řádku.     Jestliže jste při zaznamenávání použili přepínač -t, můžete celé sezení přehrát programem scriptreplay:     # scriptreplay ~/upgrade-squeeze.time ~/upgrade-squeeze.script 4.4.2. Aktualizace seznamu balíků     Nejprve je nutno stáhnout soubor, který obsahuje výčet balíků patřících do nové verze Debianu. To provedete příkazem:     # apt-get update 4.4.3. Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa Před kompletní aktualizací svého systému podle kapitoly 4.4.6 – „Aktualizace systému“ se ujistěte, že máte na disku dostatek volného místa. Nejprve budete potřebovat dostatek volného místa na oblasti, která hostí /var/, protože sem se dočasně stáhnou balíky, které se pak budou instalovat. (Balíky se stahují do /var /cache/apt/archives/partial a po úspěšném stažení se přesunou o     adresář výš.) Poté budete potřebovat další místo v oblastech, do kterých se budou aktualizované a nové balíky instalovat. Aktualizované balíky mohou obsahovat větší programy nebo více dat, nové balíky mohou být vyžadovány kvůli splnění nových závislostí. Pokud váš systém nemá dostatek volného místa, může aktualizace skončit někde v půli cesty a nemusí být snadné se dostat zpět do použitelného stavu. apt-get i aptitude poskytují podrobné informace o místu nutném k     instalaci. Ještě před instalací můžete získat odhad vyžadovaného místa spuštěním: # apt-get -o APT::Get::Trivial-Only=true dist-upgrade [ ... ]     XXX aktualizováno, XXX nově instalováno, XXX k odstranění a XXX neaktualizováno. Potřebuji stáhnout xxxB archivů. Po této operaci bude na disku použito dalších yyyB. Poznámka Jak je popsáno dále, spuštění tohoto příkazu na začátku     aktualizace může skončit chybou. V takovém případě musíte s příkazem pro zjištění potřebného místa počkat až provedete minimální aktualizaci (4.4.4 – „Minimální aktualizace systému“) a aktualizujete jádro.     Nemáte-li k aktualizaci dostatek místa, apt-get vás bude varovat následující hláškou:     V /var/cache/apt/archives nemáte dostatek volného místa.     V takovém případě bude třeba nějaké místo uvolnit. Můžete: ● Odstranit soubory s balíky, které byly staženy do vyrovnávací paměti (/var/cache/apt/archive) příkazem apt-get clean nebo aptitude clean. ● Odstranit staré balíky, které již nepoužíváte. Máte-li nainstalován popularity-contest, můžete vypsat největší nepoužívané balíky příkazem popcon-largest-unused. S vyhledáním nepotřebných balíků pomohou i programy deborphan nebo debfoster (viz 4.10 – „Zastaralé balíky“). Jinou možností je spustit aptitude v celoobrazovkovém režimu, kde naleznete staré balíky ve větvi „Zastaralé a lokálně vytvořené balíky“. ● Odstranit balíky, které zabírají zbytečně mnoho místa a pro které nemáte momentální uplatnění (vždycky si je můžete znovu doinstalovat). Seznam nejobjemnějších balíků můžete získat programem dpigs (součástí balíku debian-goodies) nebo wajig (spuštěním wajig size). Velké nepoužívané balíky vám může pomoci odhalit také aptitude. Spusťte ji v celoobrazovkovém režimu a zvolte nabídku Pohledy → Nový plochý seznam balíků, stiskněte l a zadejte ~i, potvrďte klávesou Enter, stiskněte S a zadejte ~installsize. Tímto získáte seznam instalovaných balíků řazený podle velikosti. ● Odstranit ze systému nepoužívané překlady a lokalizační soubory. S tím vám pomůže balík localepurge, který se dá nastavit tak, aby v systému ponechal pouze několik vybraných locales. Tímto se zredukuje použité místo v adresáři /usr/share/locale. ● Odstranit nebo dočasně přesunout na jiný systém systémové logy ve /var/log/ ● Použijte dočasný /var/cache/apt/archives: Protože tento adresář slouží jako dočasná vyrovnávací paměť, která je skutečně potřeba jen po čas instalace, můžete dočasně využít kapacitu odjinud (USB klíčenka, dočasný pevný disk, souborový systém obvykle používaný pro něco jiného, ...)     ┌─────────────────────────────────────────────────────┐ │Poznámka │ │ │ │Nepoužívejte souborový systém připojený přes NFS, │ │protože se může stát, že se během instalace spojení │ │přeruší. │ └─────────────────────────────────────────────────────┘ Například pokud máte USB zařízení (disk, klíčenku) přípojené na / media/usbkey, pak: 1. Odstraňte balíky stažené při dřívějších instalacích: # apt-get clean 2. Zkopírujte adresář /var/cache/apt/archives na USB zařízení: # cp -ax /var/cache/apt/archives /media/usbkey/ 3. Připojte dočasný adresář z USB zařízení namísto stávající vyrovnávací paměti balíků: # mount --bind /media/usbkey/archives /var/cache/apt/archives 4. Po přechodu na Squeeze obnovte původní adresář /var/cache/apt /archives: # umount /media/usbkey/archives 5. Odstraňte dočasné balíky z /media/usbkey/archives. Obdobný trik můžete provést s libovolným souborovým systémem, který máte v počítači k dispozici. ● Proveďte nejprve minimální aktualizaci systému podle 4.4.4 – „Minimální aktualizace systému“, vyprázdněte vyrovnávací paměť balíků a teprve pak aktualizujte zbytek systému. Zbytek systému také můžete zkusit aktualizovat po menších částech (postupnou aktualizací vybraných balíků a jejich závislostí) a před každým krokem vyrovnávací paměť balíků vyprázdnit. Pro bezpečné odstranění balíků se doporučuje přepnout     sources.list zpátky na lenny, jak popisuje část A.2 – „Kontrola zdrojů balíků“. 4.4.4. Minimální aktualizace systému Protože některé klíčové balíky mezi sebou mohou ve verzích pro Lennyho a Squeeze kolidovat, mohla by plná aktualizace (popsaná níže) odstranit mnoho balíků, které si nejspíš chcete ponechat.     Doporučujeme přechod uskutečnit dvoufázově. V první fázi se provede minimální aktualizace, při které se vyřeší zmíněné konflikty a ve druhé fázi potom následuje plná aktualizace popsaná v kapitole 4.4.6 – „Aktualizace systému“.     Pro minimální aktualizaci spusťte     # apt-get upgrade     Tím se aktualizují ty balíky, které mohou být aktualizovány bez instalace nebo odstranění jiných balíků.     Minimální aktualizace systému se také může hodit v případech, kdy má systém nedostatek místa pro plnou aktualizaci. 4.4.5. Aktualizace jádra a udev Verze udev ve Squeeze vyžaduje jádro 2.6.26 a novější, ve kterém je zakázána volba CONFIG_SYSFS_DEPRECATED a naopak povoleny volby CONFIG_INOTIFY_USER a CONFIG_SIGNALFD. Standardní jádro z Lennyho     se sice pyšní vhodnou verzí (2.6.26), ale bohužel má zapnutou volbu CONFIG_SYSFS_DEPRECATED. K tomu přidejme, že udev v Lennym nefunguje správně s novějšími jádry, protože neposkytuje veškerou funkcionalitu, kterou novější jádra očekávají a je o zábavu postaráno. Při zavedení jádra 2.6.26 z Lennyho na systému používajícím udev ze Squeeze se bude většina programů tvářit, jako že normálně funguje, ale některá pravidla se nenahrají, což se může projevit     tak, že se nepřiřadí správné názvy síťovým zařízením, nebo že se blokovým zařízením nepřiřadí dodatečná oprávnění (například přístup pro skupinu disk). Z tohoto důvodu je nyní doporučeno aktualizovat jádro, aby bylo k dispozici ještě před instalací udev.     Jádro aktualizujete příkazem:     # apt-get install linux-image-2.6-varianta     S rozhodováním, kterou variantu jádra si máte nainstalovat, vám pomůže 4.6.1 – „Instalace metabalíku jádra“. Používáte-li zavaděč grub, měli byste se ujistit, že během     aktualizace jádra proběhl i příkaz update-grub. Pokud ne, spusťte jej ručně. Okamžitě po aktualizaci jádra byste měli nainstalovat nový udev,     abyste snížili riziko dalších nekompatibilit mezi starým udev a novějším jádrem^[8]     # apt-get install udev     Po aktualizaci jádra i udev byste měli systém restartovat. 4.4.6. Aktualizace systému     Po splnění předchozích kroků byste měli být připraveni aktualizovat hlavní část systému. Příkaz     # apt-get dist-upgrade zahájí kompletní aktualizaci systému, to jest nainstaluje nejnovější verze dostupných balíků a vyřeší všechny možné     problémy mezi balíky z rozdílných distribucí. Pokud to bude nezbytné, nainstalují se další nové balíky (zpravidla nové verze knihoven nebo přejmenované balíky), a odstraní se konfliktní starší balíky. Pokud aktualizujete systém ze sady CD nebo DVD, budete během aktualizace na různých místech vybídnuti ke vložení konkrétního     disku. Je možné, že budete muset vložit jeden disk i několikrát, protože některé balíky závisejí na jiných, jenž jsou uloženy na jiném médiu. Nové balíky, které nemohou být instalovány beze změny instalačního stavu jiných balíků budou ponechány ve svých     původních verzích (zobrazováno jako „přidržení“). To můžete vyřešit programem aptitude, kde tyto balíky vyberete k instalaci, nebo můžete zkusit příkaz apt-get -f install balík. 4.5. Možné problémy během aktualizace     Následující kapitoly popisují známé problémy, která by se mohly během aktualizace na Squeeze vyskytnout. 4.5.1. Podpora cryptoloop již není součástí linuxových jader     Podpora pro šifrovaná zařízení využívající cryptoloop byla z     balíků linuxového jádra v Debianu 6.0 odstraněna. Stávající instalace využívající cryptoloop musí být před aktualizací převedeny na dm-crypt. 4.5.2. Očekávaná odstranění Během aktualizace na Squeeze můžete být požádáni o odstranění některých nainstalovaných balíků. Přesný seznam závisí na tom,     které balíky máte zrovna nainstalované. V těchto poznámkách naleznete spíše obecná doporučení, tudíž doporučujeme před každou akcí odstraňující balíky věnovat seznamu zvýšenou pozornost. Mezi typické balíky, u kterých se očekává jejich odstranění, patří: autofs (nahrazen balíkem autofs5), dhcp3 (nahrazen balíkem     isc-dhcp), madwifi-source, python-setuptools a python2.4 (nahrazen novějším python2.6). Více o balících, které jsou v Squeeze považovány za zastaralé, naleznete v 4.10 – „Zastaralé balíky“. 4.5.3. Chyby při běhu apt-get nebo aptitude     Pokud aptitude, apt-get nebo dpkg selže s chybou     E: Dynamic MMap ran out of room znamená to, že máte malou cache paměť. Problém můžete obejít tak, že v /etc/apt/sources.list zakomentujete řádky které nepoužíváte,     nebo zvýšíte velikost vyrovnávací paměti. Velikost vyrovnávací paměti můžete zvýšit volbou APT::Cache-Limit v souboru /etc/apt/ apt.conf. Následující příklad nastaví dostatečně velkou hodnotu:     # echo 'APT::Cache-Limit "12500000";' >> /etc/apt/apt.conf     To ovšem předpokládá, že jste tuto proměnnou v daném souboru ještě nenastavovali. 4.5.4. Konflikty a cykly v předzávislostech Někdy je potřebné pro APT nastavit parametr APT::Force-LoopBreak. Tím se umožní dočasné smazání nezbytného balíku způsobené cyklem     Koliduje/Předzávisí. apt-get vás o podobné situaci informuje a přeruší aktualizaci celého systému. V takovém případě spusťte apt-get s parametrem -o APT::Force-LoopBreak=1. Je možné, že systém závislostí mezi balíky bude natolik poškozen,     že si situace vyžádá ruční opravu. To obvykle znamená spustit apt-get nebo     # dpkg --remove jméno_balíku     pro odstranění pochybných balíků, nebo # apt-get -f install     # dpkg --configure --pending     V extrémním případě možná budete muset znovu vynutit reinstalaci balíku příkazem     # dpkg --install /cesta/k/balíku.deb 4.5.5. Konflikty souborů     Jestliže jste instalovali neoficiální backportované verze balíků, může nastat konflikt souborů, který vypadá nějak takto: Rozbaluji (z ) ... dpkg: chyba při zpracování (--install): zkouším přepsat soubor ,     který je také v balíku dpkg-deb: podproces paste byl zabit signálem (Broken pipe) Při zpracování nastaly chyby:     Konflikt můžete zkusit vyřešit tak, že násilně odstraníte balík zmíněný na posledním řádku chybové hlášky:     # dpkg -r --force-depends balík     Po těchto krocích byste měli být opět schopni pokračovat v aktualizaci systému pomocí dříve popsané metody pomocí apt-get. 4.5.6. Změny v konfiguračních souborech Během aktualizace budete vyzváni ke konfiguraci nebo opětovnému nastavení některých balíků. Pokud budete vyzváni, zdali nahradit nějaký soubor v adresáři /etc/init.d nebo soubor /etc/     manpath.config verzí od správce balíku, měli byste odpovědět kladně, abyste zaručili konzistenci systému. Ke starším verzím souborů se vždy můžete vrátit, jelikož budou uloženy s příponou .dpkg-old. Pokud si nevíte rady, poznamenejte si jméno balíku nebo souboru a     nechte jeho konfiguraci na později. Můžete si pak prohlédnout výstup z programu script a podívat se na údaje, které byly na obrazovce během aktualizace systému. 4.5.7. Změny konfigurace Aktualizujete-li systém z lokální konzoly, může se během     aktualizace stát, že se konzole přepne do jiného pohledu a ztratíte tak přehled o probíhající aktualizaci. Jednou takovou situací je restart daemona gdm. Pro návrat na konzoli s aktualizací se můžete vrátit klávesovou zkratkou Ctrl+Alt+Fx (z grafického prostředí) nebo Alt+Fx (z     textové konzole), kde x je číslo virtuálního terminálu, na kterém probíhá aktualizace. Mezi textovými konzolemi se můžete přepínat také klávesovými zkratkami Alt+šipka vlevo a Alt+šipka vpravo. 4.5.8. Zvýšená ostražitost u specifických balíků Ve většině případů by měl přechod z Lennyho na Squeeze proběhnout     hladce, nicméně existují drobné případy, kdy je potřeba nějakého ručního zásahu před nebo během aktualizace. 4.5.8.1. Evolution Evolution, výchozí poštovní klient desktopového prostředí GNOME, byl povýšen z verze 2.22 na verzi 2.30. Ta mění formát lokálně uložených dat a pokud by evolution běžela, mohlo by to způsobit     ztrátu dat. Pouhé ukončení aplikace nemusí stačit, protože různé komponenty mohou Evolution využívat na pozadí. Abyste předešli potenciálním problémům, je doporučeno ještě před aktualizací úplně ukončit desktopové prostředí. Během aktualizace balíku evolution ještě proběhne dvoufázová     kontrola, zda běží potenciálně rušivé procesy. Pokud ano, tak v první fázi vyzve uživatele k jejich ukončení, ve druhé fázi přímo nabídne jejich násilné ukončí nebo přerušení aktualizace. 4.6. Aktualizace jádra a okolních balíků Tato část vysvětluje, jak aktualizovat jádro a upozorňuje na     potenciální problémy s tím spojené. Jádro můžete nainstalovat buď pomocí jednoho z připravených balíků linux-image-*, nebo kompilací upraveného jádra ze zdrojových textů. Mnoho informací v této části je založeno na předpokladu, že použijete jedno z modulárních jader dodávaných s Debianem     společně s balíky initramfs-tools a udev. Použijete-li vlastní jádro, které nevyžaduje initrd, nebo pokud zvolíte jiný generátor initrd, je možné, že některé informace nebudou relevantní. 4.6.1. Instalace metabalíku jádra Při přechodu z Lennyho na Squeeze, je důrazně doporučeno     nainstalovat nový metabalík linux-image-2.6-*. Je možné, že se tento balík nainstaluje rovnou během dist-upgrade, což můžete ověřit příkazem:     # dpkg -l "linux-image*" | grep ^ii Nevidíte-li žádný výstup, znamená to, že musíte nainstalovat     balík linux-image ručně. Seznam dostupných metabalíků získáte příkazem:     # apt-cache search linux-image-2.6- | grep -v transition Nejste-li si jisti, který balík vybrat, zavolejte uname -r a hledejte balík s podobným jménem. Například pokud se vypíše     „2.6.26-2-686“, doporučujeme nainstalovat linux-image-2.6-686. Ve výběru nejlepšího jádra vám může pomoci i dlouhý popis každého balíku. Například:     # apt-cache show linux-image-2.6-686 Zvolené jádro pak nainstalujete jako každý jiný balík příkazem     apt-get install. Aby se jádro zavedlo, musíte při nejbližší vhodné příležitosti restartovat počítač. Dobrodružnějším uživatelům nabízíme možnost přeložit si vlastní jádro přímo v distribuci Debian GNU/Linux. K tomu je potřeba nainstalovat balík kernel-package a přečíst si dokumentaci v     souboru /usr/share/doc/kernel-package. Alternativou jsou zdrojové texty jádra z balíku linux-source-2.6 a sestavení binárního balíku pomocí makefile pravidla deb-pkg. Mezi oběma přístupy jsou drobné rozdíly, o nichž si můžete přečíst v dokumentaci jednotlivých balíků. Pokud je to možné, bývá lepší aktualizovat jádro odděleně od hlavního dist-upgrade, protože se minimalizuje doba, kdy se     systém nachází v dočasně nezaveditelném stavu. Pamatujte, že aktualizace jádra by měla následovat až po minimální aktualizaci popsané v 4.4.4 – „Minimální aktualizace systému“. 4.6.2. Změna ve výčtu zařízení Počínaje Lennym používá jádro robustnější mechanismus pro rozpoznávání hardwaru. Protože to může změnit pořadí, ve kterém     jsou zařízení v systému objevena, ovlivní to i pořadí, ve kterém jsou zařízením přiřazeny názvy. Například pokud používáte dvě síťové karty, které jsou obsluhovány různými ovladači, mohou být názvy karet (eth0 a eth1) prohozeny. U síťových zařízení se můžete vyhnout změnám názvů použitím pravidel systému udev v souboru /etc/udev/rules.d/ 70-persistent-net.rules. Protože tato pravidla existovala už v Lennym, mělo by při přechodu na Squeeze všechno fungovat dle     očekávání. Výjimkou by mohl být případ, kdy zároveň měníte síťový adaptér, protože jména zařízení jsou spojena s konkrétním hardwarem, takže nová karta získá nové jméno. Chcete-li, aby nová karta zdědila původní jméno nahrazené karty, budete muset z /etc/ udev/rules.d/70-persistent-net.rules smazat příslušný záznam. U úložných zařízení můžete předejít přejmenování tím, že použijete initramfs-tools a nastavíte je tak, aby nahrávaly moduly k úložným zařízením ve stejném pořadí, v jakém se moduly nahrávaly dosud. Nicméně vzhledem k dalším změnám v linuxovém     jádře, o kterých se dočtete v části 5.1.1 – „Přechod od IDE ovladačů k PATA“, není vynaložené úsilí adekvátní a je doporučeno přejít na pojmenovávání zařízení univerzálně unikátními identifikátory (UUID), u kterých je garance, že se s časem nemění ^[9]. Tyto unikátní identifikátory naleznete v adresářích /dev/ disk/by-uuid/ a /dev/mapper/. 4.6.3. Problémy s časováním při zavádění Jestliže je pro zavádění systému použit initrd vytvořený pomocí     initramfs-tools, mohou se v některých případech vytvořit soubory zařízení příliš pozdě na to, aby na ně mohly zaváděcí skripty zareagovat. Obvyklé příznaky jsou, že se kořenový souborový systém nepodaří připojit, že jste následně vhozeni do ladicího shellu a když     zpětně zkoumáte adresář /dev, vidíte v něm všechna potřebná zařízení. Takové chování bylo pozorováno na systémech, kde byl kořenový souborový systém na USB disku nebo na RAID (obzvláště při použití zavaděče LILO).     Problém se dá obejít zaváděcím parametrem rootdelay=9. Je možné, že hodnotu v sekundách bude třeba upravit. 4.7. Systém se zasekne na Waiting for root file system Jak přežít změnu /dev/hda na /dev/sda     Někteří uživatelé hlásili, že po přechodu na Squeeze a následném restartu systému nemohlo jádro najít kořenový souborový systém. Zavádění systému se zastavilo na hlášce     Waiting for root file system ... a po několika sekundách se objevil prompt busyboxu. Tento problém se může projevit v případech, kdy jádro uvede novou     generaci ovladačů pro IDE zařízení. Původní konvence pojmenování IDE disků byla hda, hdb, hdc, hdd. Nové ovladače tyto disky přejmenují na sda, sdb, sdc, sdd. Problém se objeví v okamžiku, kdy se při aktualizaci nevytvoří nový soubor /boot/grub/menu.lst, který by bral do úvahy toto přejmenování. Během zavádění totiž předává Grub jádru název     oblasti s kořenovým souborovým systémem a kvůli jinému jménu ji jádro nenajde. Něco podobného můžete zaznamenat i u připojování souborových systémů, pokud se příslušně neaktualizoval soubor / etc/fstab. Přechod na Squeeze by však měl obě situace řešit automaticky. Pokud jste během přechodu na Squeeze na tento problém narazili,     přeskočte na část 4.7.2 – „Jak se vypořádat s problémem po aktualizaci“. Chcete-li se tomuto problému vyhnout předem, čtěte dále. 4.7.1. Jak se vyhnout problému dříve, než nastane Jak se vyhnout problému použitím neměnného identifikátoru. Existují dva základní postupy, jak označit kořenový souborový     systém tak, aby se značka mezi restarty nezměnila. První pojmenuje souborový systém, druhý použije univerzální unikátní identifikátor (UUID). Oba způsoby jsou v Debianu dostupné od vydání Etche. Každý způsob má svá pro a proti. Pojmenování souborového systému je čitelnější, ale může způsobit problémy, pokud se v počítači     potkají více souborových systémů se stejným jménem. Použití UUID nevypadá nijak pěkně, ale je robustnější a pravděpodobnost, že se potkají dva stejné UUID, je téměř nulová. V příkladech níže předpokládáme, že se kořenový souborový systém     nachází na oblasti /dev/hda6, je naformátován jako ext2 nebo ext3 a že v systému funguje udev. Postup pro pojmenování souborového systému: 1. Pojmenujte kořenový souborový systém (jméno musí být kratší než 16 znaků) příkazem e2label /dev/hda6 rootfilesys 2. Upravte soubor /boot/grub/menu.lst a změňte řádek # kopt=root=/dev/hda6 ro na # kopt=root=LABEL=rootfilesys ro ┌─────────────────────────────────────────────────────┐ │Poznámka │ │ │     │Neodstraňujte znak # na začátku řádku, je to tak v │ │pořádku. │ └─────────────────────────────────────────────────────┘ 3. Nechte aktualizovat řádky začínající na kernel v souboru menu.lst spuštěním příkazu update-grub. 4. Upravte soubor /etc/fstab a změňte řádek, který definuje připojení kořenového souborového systému (/), např: /dev/hda6 / ext3 defaults,errors=remount-ro 0 1 na LABEL=rootfilesys / ext3 defaults,errors=remount-ro 0 1 Stačí upravit první sloupec, zbytek řádku není v tomto okamžiku důležitý. Postup pro použití UUID: 1. Nejprve zjistěte univerzální unikátní identifikátor kořenového souborového systému příkazem ls -l /dev/disk/by-uuid | grep hda6 nebo blkid /dev/hda6 V prvním případě byste měli získat řádek podobný tomuto: lrwxrwxrwx 1 root root 24 2008-09-25 08:16 d0dfcc8a-417a-41e3-ad2e-9736317f2d8a -> ../../hda6 ve druhém: /dev/hda6: UUID="d0dfcc8a-417a-41e3-ad2e-9736317f2d8a" TYPE="ext3" kde UUID je jméno symbolického odkazu ukazujícího na /dev/hda6, tj. v tomto případě d0dfcc8a-417a-41e3-ad2e-9736317f2d8a. ┌─────────────────────────────────────────────────────┐ │Poznámka │ │ │ │UUID vaší oblasti bude odlišné. │ └─────────────────────────────────────────────────────┘ 2. Upravte soubor /boot/grub/menu.lst a změňte řádek     # kopt=root=/dev/hda6 ro aby místo starého jména používal UUID: # kopt=root=UUID=d0dfcc8a-417a-41e3-ad2e-9736317f2d8 ro ┌─────────────────────────────────────────────────────┐ │Poznámka │ │ │ │Neodstraňujte znak # na začátku řádku, je to tak v │ │pořádku. │ └─────────────────────────────────────────────────────┘ 3. Nechte aktualizovat řádky začínající na kernel v souboru menu.lst spuštěním příkazu update-grub. 4. Upravte soubor /etc/fstab a změňte řádek, který definuje připojení kořenového souborového systému (/), např: /dev/hda6 / ext3 defaults,errors=remount-ro 0 1 na UUID=d0dfcc8a-417a-41e3-ad2e-9736317f2d8 / ext3 defaults,errors=remount-ro 0 1 Stačí upravit první sloupec, zbytek řádku není v tomto okamžiku důležitý. 4.7.2. Jak se vypořádat s problémem po aktualizaci 4.7.2.1. Řešení 1 Tento postup se dá použít v případě, že vám Grub nabídne menu pro výběr operačního systému, který chcete spustit. Pokud se takové     menu neobjeví, zkuste ho zobrazit stisknutím klávesy Esc chvíli před zavedením jádra. Jestliže se menu nezobrazí, zkuste řešení popsaná v 4.7.2.2 – „Řešení 2“ nebo 4.7.2.3 – „Řešení 3“. 1. Menu Grubu označte záznam, který chcete zavést a stiskněte klávesu e pro úpravu záznamu. Zobrazí se něco jako root (hd0,0) kernel /vmlinuz-2.6.32-5-686 root=/dev/hda6 ro initrd /initrd.img-2.6.32-5-686 2. Označte řádek začínající kernel kernel /vmlinuz-2.6.32-5-686 root=/dev/hda6 ro a opět stiskněte e. Nahraďte hdX za sdX (kde X je písmeno,     typicky a, b, c nebo d, závisí na vašem systému). v našem příkladu tedy: kernel /vmlinuz-2.6.32-5-686 root=/dev/sda6 ro Potvrďte úpravu klávesou Enter. Pokud vidíte ještě nějaké řádky obsahující řetězec hdX, změňte je dle stejné logiky. Neměňte řádky root (hd0,0). Po skončení všech úprav stiskněte klávesu b a systém by měl nastartovat jako obvykle. 3. Po přihlášení do systému byste měli tento problém opravit trvale, takže přeskočte na 4.7.1 – „Jak se vyhnout problému dříve, než nastane“ a vyberte si některý z popsaných postupů. 4.7.2.2. Řešení 2 Zaveďte Debian GNU/Linux z instalačního média (CD/DVD) a na zaváděcí výzvě vyberte záchranný režim. Postupujte stejně, jako byste instalovali nový systém (vyberte jazyk, umístění, klávesové rozložení, síť - je celkem jedno, jestli se nastavení povede, nebo ne, ...) a po chvíli byste měli být dotázáni, kterou oblast     chcete použít jako kořenový souborový systém. Možnosti budou vypadat nějak takto: /dev/sda1 /dev/sda2 /dev/sda5 /dev/sda6 Pokud víte, která oblast obsahuje váš kořenový souborový systém, prostě ji vyberte. Jestliže si nejste jistí, jednoduše zkuste     první z nich. Pokud se záchrannému režimu bude zdát, že tato oblast neobsahuje kořenový souborový systém, bude si stěžovat a nechá vás vybrat znovu. Pokračujte tak dlouho, až narazíte na tu správnou. Po výběru oblasti si můžete vybrat z několika navrhovaných akcí.     Zvolte spuštění shellu. Jestliže se zobrazí chybová hláška, možná jste nevybrali tu správnou oblast - vraťte se zpět a zkuste vybrat jinou. Nyní byste měli mít přístup do svého kořenového souborového systému (připojeného do /target) jako uživatel root. Budete potřebovat přístup k obsahu adresářů /boot, /sbin a /usr, které     by měly být dostupné jako /target/boot, /target/sbin a /target/ usr. Jestliže některé z těchto adresářů připojujete z jiných oblastí, připojte je. (Jestliže nemáte tušení, které oblasti použít, podívejte se do /etc/fstab.) Přeskočte na 4.7.1 – „Jak se vyhnout problému dříve, než nastane“ a použijte jedno z popisovaných řešení problému. Poté opusťte     záchranný shell příkazem exit a z menu instalátoru zvolte reboot, aby nastartoval váš nový systém (nezapomeňte vyjmout médium s instalačním systémem). 4.7.2.3. Řešení 3 1. Zaveďte svou oblíbenou LiveCD distribuci, např. Debian Live, grml, Knoppix nebo Ubuntu Live. 2. Připojte oblast, která obsahuje adresář /boot. Pokud nevíte, která to je, podívejte se nejprve do výpisu programu dmesg a zjistěte, pod jakým názvem je znám váš disk (hda, hdb, hdc, hdd nebo sda, sdb, sdc, sdd, ...). Až to zjistíte, (předpokládejme nyní, že to je sdb), nechte si vypsat tabulku rozdělení disku příkazem fdisk -l /dev/sdb 3. Nyní předpokládejme, že jste připojili správnou oblast (obsahující adresář /boot, resp. jeho obsah) do /mnt. Upravte soubor /mnt/boot/grub/menu.lst. Najděte sekci podobnou této ## ## End Default Options ## title Debian GNU/Linux, kernel 2.6.32-5-686 root (hd0,0)     kernel /vmlinuz-2.6.32-5-686 root=/dev/hda6 ro initrd /initrd.img-2.6.32-5-686 title Debian GNU/Linux, kernel 2.6.32-5-686 (single-user mode) root (hd0,0) kernel /vmlinuz-2.6.32-5-686 root=/dev/hda6 ro single initrd /initrd.img-2.6.32-5-686 ### END DEBIAN AUTOMAGIC KERNELS LIST a nahraďte každý výskyt hda, hdb, hdc nebo hdd odpovídajícím sda, sdb, sdc nebo sdd. Neměňte řádky root (hd0,0) 4. Restartujte systém, vyjměte LiveCD z mechaniky a měl by naběhnout nový systém. 5. Po přihlášení do systému byste měli tento problém opravit trvale, takže přeskočte na 4.7.1 – „Jak se vyhnout problému dříve, než nastane“ a vyberte si některý z popsaných postupů. 4.8. Příprava na příští vydání     Po aktualizaci ještě zbývá, provést několik drobností, které vám později usnadní přechod na příští vydání. ● Odstraňte zastaralé a nepoužívané balíky, jak popisuje 4.10 –     „Zastaralé balíky“. Také byste se měli podívat, které konfigurační soubory patří k těmto zastaralým balíkům a pokud je nepotřebujete, tak je ze systému odstraňte. 4.8.1. Přechod na GRUB2 Během aktualizace vám typicky bude nabídnuta možnost ponechat jako primární zavaděč stávající verzi GRUBu (nyní nazývanou GRUB     Legacy) a přidat do něj možnost přeskočení do GRUBu 2, ze kterého pak budete zavádět svůj systém. Tímto si můžete ověřit, že GRUB 2 na vašem systému funguje a teprve pak na něj přejít trvale. Toto zřetězené používání GRUBu 2 je zamýšleno jen jako dočasné,     takže po ověření, že vše funguje dle očekávání, doporučujeme na GRUB 2 přejít natrvalo. Stačí spustit příkaz upgrade-from-grub-legacy. Oficiální příručka GRUBu popisuje změny (http://www.gnu.org/ software/grub/manual/grub.html#Changes-from-GRUB-Legacy) mezi     GRUB 2 a GRUB Legacy, které doporučujeme prostudovat, protože některá komplexní nastavení bude třeba přepsat. Jestliže jste nastavení zavaděče neměnili, mělo by vše proběhnout automaticky. 4.9. Zapovězené komponenty S budoucím vydáním Debian GNU/Linuxu (Wheezy) budou odstraněny     některé balíky, takže přechodem na jejich novější verze již nyní si ušetříte pozdější problémy při aktualizaci na Wheezy.     Jedná se o následující balíky/komponenty: ● OpenVZ a Linux-Vserver. Debian GNU/Linux 6.0 je posledním vydáním, které obsahuje jaderné virtualizační technologie nezačleněné do oficiálního jádra. To znamená, že uživatelé OpenVZ a Linux-Vserver by měli postupně migrovat na KVM,     Linux Containers nebo XEN. ● Balík gdm (GNOME Display Manager verze 2.20) bude nahrazen novějším gdm3. Více informací naleznete v části 5.7 – „Změny v desktopu GNOME“. 4.10. Zastaralé balíky Se zahrnutím tisíců nových balíků bylo také vypuštěno více než čtyři tisíce starých balíků, jež byly součástí Lennyho. Přestože vám nic nebrání v používání těchto starých balíků, projekt Debian     je již nebude podporovat a obvykle po jednom roce od vydání Squeeze^[10] pro ně ukončí i vydávání bezpečnostních oprav. Zastaralé balíky doporučujeme co nejdříve nahradit vhodnými alternativami. Důvodů, proč byly balíky z distribuce odstraněny, je několik. Buď byl vývoj programu svými autory ukončen, žádný vývojář Debianu již o správu balíku nejeví zájem, funkčnost programu byla     překonána jiným softwarem (nebo novou verzí), nebo byl program shledán nevhodným pro vydání Squeeze, protože obsahuje závažné chyby. V posledním případě je možné, že balík stále naleznete v „nestabilní“ distribuci. Zjištění, které balíky v aktuálním systému jsou zastaralé je velmi jednoduché, protože nástroje pro správu balíků se o vše postarají automaticky. V aptitude uvidíte tyto balíky v sekci „Zastaralé a lokálně vytvořené balíky“. dselect má podobnou schopnost, ale výpis se může lišit. Do kategorie zastaralých     patří i balíky, které jste nainstalovali ručně, ovšem různé nástroje na to mají různý názor. Nepoužívané automaticky instalované balíky můžete odstranit příkazem # apt-get autoremove Pro hledání zastaralých balíků můžete použít i další nástroje typu deborphan, debfoster nebo cruft. Doporučujeme použít první jmenovaný. Pozor na to, že ve výchozím nastavení hlásí deborphan     pouze nepoužívané balíky ze sekcí „libs“ a „oldlibs“. Před odstraněním balíků se ještě podrobně podívejte na jejich popis a ujistěte se, že balík opravdu nepotřebujete, protože při použití některých agresivních parametrů může deborphan chybně označit i používané balíky. Další informace o tom, proč byl balík odstraněn, obvykle naleznete i v systému sledování chyb Debianu (http://     bugs.debian.org/) . Kromě hlášení o chybách ke konkrétním balíku se podívejte i na archiv chyb pseudobalíku ftp.debian.org (http:/ /bugs.debian.org/cgi-bin/pkgreport.cgi?pkg=ftp.debian.org&archive =yes) . K zastaralým balíkům patří: ● Systém pro správu obsahu plone. Stalo se tak na žádost autorů Plone, kteří za jediný podporovaný způsob distribuce považují Unified Installer pro Linux. Uživatelé Debian GNU/Linuxu si mohou Plone nainstalovat právě tímto nástrojem ze stránek http://plone.org/ (http://plone.org/) . ● Bezpečnostní scanner nessus byl po komercionalizaci nahrazen větví OpenVAS (balíky openvas-server a openvas-client). Protože neexistuje automatický převod dat z Nessusu do OpenVAS, budete muset nastavení služeb (certifikáty, uživatele, apod.) přemigrovat sami. ● postgresql-8.3 byl nahrazen novou verzí postgresql-8.4. ● mysql-server-5.0 byl nahrazen novou verzí mysql-server-5.1.     ● python2.4 byl nahrazen novou verzí python2.6. ● Platforma Java 5 (balíky sun-java5-jre a sun-java5-bin) byly nahrazeny Javou 6 (balík sun-java6-jre a okolní závislosti). ● Náhradou za balík apt-proxy mohou být apt-cacher-ng, apt-cacher nebo approx. Přestože přechod na alternativu není automatický, stačí jen nainstalovat příslušný nový balík. ● Squeeze již neobsahuje následující ovladače grafických karet: xserver-xorg-video-cyrix, xserver-xorg-video-i810, xserver-xorg-video-imstt, xserver-xorg-video-nsc, xserver-xorg-video-sunbw2 a xserver-xorg-video-vga. Uživatelé by si místo nich měli nainstalovat balík xserver-xorg-video-all. ● Nástroj usplash, používaný pro zobrazení obrázku během zavádění systému, již není dostupný a místo něj se doporučuje použít balík plymouth. 4.10.1. Prázdné balíky Při přechodu od verze 5.0 (Lenny) k verzi 6.0 (Squeeze) bylo několik balíků rozděleno na větší počet menších balíků. V takových případech Squeeze většinou poskytuje „prázdné“ balíky,     které se jmenují stejně jako balík v předchozí verzi Debianu, ovšem kromě závislostí na nově vzniklých balících nic užitečného neobsahují. „Prázdné“ balíky se po úspěšném přechodu považují za zbytečné a většinou je můžete odstranit. Téměř všechny prázdné balíky mají ve svém popisu jasně napsáno, že se jedná o prázdné/falešné balíky. S hledáním těchto balíků     může pomoci program deborphan s parametry --guess-* (konkrétně --guess-dummy). Pamatujte, že některé prázdné balíky je lepší neodstraňovat, protože slouží ke sledování aktuálních verzí programů. ━━━━━━━━━━━━━━ ^[4] Jestliže je priorita debconf otázek nastavena na kritickou, můžete tím potlačit konfigurační otázky, které pak automaticky     použijí výchozí hodnoty. Problém nastane, pokud tyto výchozí hodnoty nevyhovují vašemu prostředí - postižené služby se pak nemusí spustit. ^[5] Například DNS nebo DHCP. Obzvláště pokud neexistuje     redundantní nebo záložní server, mohou být koncoví uživatelé zcela odpojeni od sítě.     ^[6] Tato vlastnost se dá vypnout přidáním parametru panic=0 k ostatním zaváděcím parametrům. ^[7] Debianí systém správy balíků běžně neumožňuje, aby balík     přepsal nebo odstranil soubor vlastněný jiným balíkem; minimálně pokud balík explicitně nenahrazuje původní balík. ^[8] Pokud při zavedení nového jádra zjistíte problémy a budete     se chtít vrátit k původnímu jádru, budete nejspíš muset degradovat udev na původní verzi. ^[9] Některá zařízení, jako ta využívající dmcrypt, LVM nebo     RAID, používají stabilní názvy i bez UUID a není třeba s nimi nic dělat. ^[10] Pokud mezitím vyjde další stabilní verze Debianu tak i     dříve. Typicky jsou současně podporovány maximálně dvě stabilní verze. Kapitola 5. Na co si dávat pozor u Squeeze 5.1. Potenciální problémy Některé změny s sebou občas nesou vedlejší projevy, kterým se nedá rozumně vyhnout, nebo odkryjí chyby v úplně jiných     programech či knihovnách. V této kapitole dokumentujeme všechny problémy, které jsou nám známé. Doporučujeme však přečíst i errata, dokumentaci ke konkrétním balíkům, hlášení o chybách a další zdroje zmíněné v 6.1 – „Další dokumentace“. 5.1.1. Přechod od IDE ovladačů k PATA S novou verzí linuxového jádra se u některých PATA(IDE) řadičů     používá jiný ovladač, v důsledku čehož se mohou změnit názvy pevných disků, optických mechanik a páskových zařízení. Namísto názvů zařízení je nyní doporučeno identifikovat disková zařízení pomocí pojmenovaných souborových systémů, nebo ještě lépe pomocí unikátních identifikátorů, tzv. UUID. Tak máte zaručeno, že se se starým i novým jádrem budete odkazovat na stejné zařízení. Při přechodu na jádro ze Squeeze se balík     linux-base zeptá, zda chcete, aby přechod na UUID proběhl automaticky. Budete-li souhlasit, balík automaticky upraví konfigurační soubory většiny balíků v systému včetně zavaděčů. Pokud přechod na UUID odmítnete, nebo pokud nepoužíváte debianí balíky s jádrem, budete si muset správné pojmenování diskových zařízení ohlídat sami, protože by se mohlo stát, že po restartu systém nezavedete. 5.1.2. Změna formátu metadat mdadm vyžaduje aktuální Grub Následující se vztahuje pouze na uživatele, kteří chtějí, aby zavaděč grub-pc zaváděl jádro přímo z RAID zařízení vytvořeného pomocí mdadm 3.x a výchozích hodnot, nebo pokud je verze metadat     nastavena explicitně parametrem -e. Konkrétně se to týká všech polí vytvořených během a po instalaci Debianu Squeeze. Pole vytvořená staršími verzemi mdadm a pole vytvořená s parametrem -e 0.9 postižena nejsou. Verze balíku grub-pc starší než 1.98+20100720-1 nebudou schopny zavádět z polí používajících formát metadat 1.x (výchozí hodnota je nyní 1.2). Abyste si zachovali startující systém, ujistěte se,     že používáte balík grub-pc verze 1.98+20100720-1 nebo novější (v Debianu Squeeze se nachází dostatečně nová verze). Pokud systém nestartuje, může pomoci Super Grub2 Disk (http:// www.supergrubdisk.org/super-grub2-disk/) nebo grml (http:// grml.org) . 5.1.3. Nefunkční pam_userdb.so s novější libdb Některé soubory Berkeley Database verze 7 vytvořené pomocí starší libdb3 nemusí být čitelné v novějších verzích libdb (viz hlášení     o chybě #521860 (http://bugs.debian.org/521860) ). Dá se to obejít tím, že soubory vytvoříte znovu příkazem db4.8_load z balíku db4.8-util. 5.2. Potenciální problémy s odkloněním /bin/sh Pokud jste ručně odklonili /bin/sh, nebo změnili symbolický odkaz /bin/sh, aby ukazoval někam jinam než na /bin/bash, mohou se při     aktualizacích balíků dash a bash objevit problémy. (K problémovým změnám patří například i instalace jiných shellů, pokud jim povolíte, aby se staly výchozími systémovými shelly tím, že na sebe převezmou /bin/sh.) Zaznamenáte-li při aktualizaci nějaké problémy, vraťte systém do     stavu, aby /bin/sh a jeho manuálová stránka ukazovaly na příslušné soubory z balíku bash a poté spusťte příkaz dpkg-reconfigure --force dash. dpkg-divert --remove /bin/sh     dpkg-divert --remove /usr/share/man/man1/sh.1.gz ln -sf bash /bin/sh ln -sf bash.1.gz /usr/share/man/man1/sh.1.gz 5.3. Změna jaderné politiky ohledně konfliktu zdrojů Výchozí hodnota parametru acpi_enforce_resources se v Linuxu změnila na strict. To může vést k tomu, že některým starým     ovladačům pro přístup k senzorům může být odepřen přístup k senzorům. Dá se to obejít třeba tím, že jádru předáte při zavádění parametr acpi_enforce_resources=lax. 5.4. Podpora LDAP     Vlastnost kryptografických knihoven využívaných LDAP knihovnami způsobuje, že programy využívající LDAP při pokusu o změnu     efektivních oprávnění selžou při pokusu o připojení k LDAP serveru pomocí TLS nebo SSL. To může na systémech používajících libnss-ldap způsobit problémy se suid programy jako sudo, su, schroot) nebo sudo-ldap. Doporučuje se nahradit balík libnss-ldap balíkem libnss-ldapd,     což je novější knihovna využívající pro všechny LDAP dotazy separátního daemona (nslcd). Náhradou libpam-ldap je analogicky balík libpam-ldapd. Balík libnss-ldapd doporučuje instalaci cachovacího daemona NSS     (balík nscd), což byste měli zvážit, zda se hodí do vašeho prostředí. Alternativou k balíku nscd pak je třeba unscd. Více informací naleznete v hlášeních o chybách #566351 (http://     bugs.debian.org/566351) a #545414 (http://bugs.debian.org/545414) . 5.5. sieve se přesouvá na oficiálně přidělený port Organizace IANA oficiálně přidělila službě ManageSieve TCP port 4190. Port 2000, který používaly starší verze softwaru včetně     timsieved, byl podle IANA registru (http://www.iana.org/ assignments/port-numbers) přidělen pro Cisco SCCP. Tato změna je v Debianu zohledněna od verze 4.38 balíku netbase. Instalace, které používaly místo čísla portu název služby (sieve), se po restartu okamžitě přepnou na nový port (někdy     dokonce okamžitě po aktualizaci souboru /etc/services). Mezi postižené služby patří například Cyrus IMAP a jiné aplikace využívající sieve (třeba DoveCot). Pro minimalizaci výpadku služeb byste měli projít nastavení     Cyrusu ( nejspíš i DoveCotu) a zajistit, aby se služby neočekávaně nepřesunuly z portu 2000/tcp na port 4190/tcp. Může se hodit: ● Soubor /etc/services se aktualizuje automaticky, avšak pokud jste v něm prováděli změny, budete dotázáni, která verze souboru se má použít. ● I když se to nedoporučuje, nic vám nebrání přepsat v souboru /etc/services řádek sieve zpět na port 2000.     ● Soubor /etc/cyrus.conf (nebo jiný konfigurační soubor vašeho mailového řešení) můžete předem upravit tak, aby používal statické číslo portu. ● Nejelegantnější řešení spočívá v nastavení Cyrusu tak, aby naslouchal na obou portech (2000 i 4190), čímž problém zcela obejdete a zároveň zajistíte mnohem hladší přechod na nový port. 5.6. Desktop KDE Squeeze je prvním vydáním Debianu, které přináší plnou podporu KDE příští generace založené na Qt 4. Většina oficiálních KDE     aplikací se nachází ve verzi 4.4.5, s výjimkou balíku kdepim, který používá verzi 4.4.7. O změnách se můžete dozvědět více v oznámeních projektu KDE (http://www.kde.org/announcements/) . 5.6.1. Přechod z KDE3 K Desktop Environment řady 3.x již není v Debianu 6.0 podporováno     a při aktualizaci bude automaticky nahrazeno řadou 4.4. Protože se jedná o výraznou změnu, měli by uživatelé provést několik opatření, aby si zajistili co nejhladší přechod. Důležité     Nedoporučuje se aktualizovat systém, na kterém právě běží nějaké aktivní sezení KDE 3, protože ho to může zcela rozhodit a v nejhorším případě můžete přijít i o nějaká data. Při prvním přihlášení do aktualizovaného systému budou uživatelé přivítáni migračním průvodcem (kaboom), který pomůže s migrací     osobních dat a případně se zálohou původní konfigurace. Více informací naleznete na domovské stránce Kaboom (http:// pkg-kde.alioth.debian.org/kaboom.html) . Přestože již není desktopové prostředí KDE 3 podporováno jako celek, stále je možné instalovat jednotlivé KDE 3 aplikace, protože hlavní knihovny KDE 3 (kdelibs) a Qt 3 jsou v Debianu 6.0     stále dostupné. Existuje zde však riziko, že tyto aplikace nemusí zapadnout do okolního prostředí. Jisté je, že v příští verzi Debianu (7.0) již nebude podporováno ani KDE 3, ani Qt 3, takže pokud používáte starší aplikace, je vhodné se poohlédnout po jejich náhradě. 5.6.2. Nové KDE metabalíky Jak bylo zmíněno výše, Debian 6.0 přináší některé nové metabalíky: ● Pro běžné desktopové použití doporučujeme nainstalovat balík kde-standard. kde-standard do systému automaticky přitáhne KDE Plasma Desktop (http://www.kde.org/workspaces/ plasmadesktop/) a sadu vybraných aplikací. ● Vyžadujete-li co nejmenší desktop, můžete si nainstalovat balík kde-plasma-desktop a ručně přidat aplikace, které     potřebujete. Jedná se zhruba o ekvivalent balíku kde-minimal z Debianu 5.0. ● Pro zařízení malých rozměrů existuje alternativní prostředí KDE Plasma Netbook (http://www.kde.org/workspaces/ plasmanetbook/) , které můžete nainstalovat pomocí balíku kde-plasma-netbook. Plasma Netbook i Plasma Desktop mohou koexistovat na stejném systému a můžete se mezi nimi přepínat v Nastavení systému (náhrada dřívějšího KControl). ● Pro kompletní sadu oficiálních KDE aplikací pak máte k dispozici balík kde-full. 5.7. Změny v desktopu GNOME Mezi současnou verzí a verzí dodávanou s Lennym se mnohé změnilo.     Více informací naleznete v poznámkách k vydání GNOME 2.30 (http:/ /library.gnome.org/misc/release-notes/2.30/) . 5.7.1. GDM 2.20 a 2.30 Na systémech aktualizovaných z Lennyho zůstane starší GDM (GNOME Display manager) verze 2.20. Tato verze bude po celou dobu životnosti Squeeze podporovaná, ale tím to končí. Proto doporučujeme po aktualizaci na Squeeze nainstalovat GDM ve verzi 2.30 (z balíku gdm3). Nově instalované systémy získají GDM 2.30     automaticky. Kvůli nekompatibilitám mezi oběma verzemi není možné zajistit automatický přechod a nastavení z GDM 2.20 se nepřenese. Na druhou stranu by typickému desktopovému systému mělo stačit nainstalovat balík gdm3 a vše by mělo běžet. Přechod na nové GDM byste měli provádět z konzoly, nebo maximálně s jedním otevřeným sezením. 5.7.2. Přístupová oprávnění k zařízením Skupiny cdrom, floppy, audio, video, plugdev a powerdev již     nejsou potřeba, protože oprávnění k těmto zařízením jsou automaticky přidělována každému fyzicky přihlášenému uživateli. Více informací naleznete v dokumentaci balíku consolekit. Většina grafických programů vyžadujících správcovská oprávnění nyní předpokládá, že to zařídí PolicyKit (http://     www.freedesktop.org/wiki/Software/PolicyKit) (namísto dřívějšího gksu). Doporučený způsob přidělení správcovských oprávnění je přidání uživatele do skupiny sudo. 5.7.3. Vztah mezi balíky network-manager a ifupdown Při aktualizaci balíku network-manager budou všechna síťová rozhraní ze souboru /etc/network/interfaces používající DHCP bez speciálních parametrů převedena pod správu NetworkManageru. To     znamená, že příkazy ifup a ifdown již na těchto síťových rozhraních nebudou fungovat. Místo toho je můžete spravovat některým z rozhraní NetworkManageru (viz dokumentace NetworkManageru (http://live.gnome.org/NetworkManager/ SystemSettings) ). Rozhraní definovaná v /etc/network/interfaces s jednou nebo více     volbami budou NetworkManagerem ignorovaná. To se konkrétně týká bezdrátových rozhraní používaných během instalace Debianu (hlášení o chybě #606268 (http://bugs.debian.org/606268) ). 5.8. Změny v grafickém systému     Systém X Window prošel v Debianu 6.0 mnohými změnami, tato kapitola zmiňuje ty významnější. 5.8.1. Zastaralé Xorg ovladače Ovladače grafických karet cyrix, imstt, sunbw2 a vga již nejsou     distribuovány. Uživatelé by měli přejít na některý z obecných ovladačů jako je vesa nebo fbdev.     Starý ovladač via byl dlouho neudržovaný a byl proto nahrazen ovladačem openchrome. Přechod na openchrome proběhne automaticky. Ovladače nv a radeonhd jsou sice součástí tohoto vydání, ale     dlouhodobě se od jejich používání upouští. Uživatelé by měli zvážit přechod na ovladač nouveau resp. radeon. Vstupní ovladače calcomp, citron, digitaledge, dmc, dynapro, elo2300, fpit, hyperpen, jamstudio, magellan, microtouch, mutouch, palmax, spaceorb, summa, tek4957 a ur98 se již dále     nevyvíjí a byly z tohoto vydání vyřazeny. Uživatelé těchto zařízení by měli začít používat kombinaci příslušného jaderného ovladače a Xového ovladače evdev. Připojení mnoha sériových zařízení do linuxového vstupního zařízení použitelného v evdev zvládne nástroj inputattach. 5.8.2. Nastavení grafického režimu z jádra Jaderné ovladače grafických čipů Intel (počínaje i830), ATI/AMD     (od původního Radeonu po řadu Radeon HD 5xxx „Evergreen“) a NVIDIA nyní podporují nastavení grafického režimu přímo v jádře. Xový ovladač intel již nepodporuje tradiční nastavení grafického     režimu z userspace a vyžaduje moderní jádro. Používáte-li vlastní jádra, přesvědčte se, že jste při konfiguraci nastavili CONFIG_DRM_I915_KMS=y. 5.8.3. Dynamické připojování/odpojování vstupních zařízení X server dodávaný v Debianu 6.0 přináší lepší podporu dynamického připojování/odpojování vstupních zařízení jako jsou myši, klávesnice, tablety, apod. Staré balíky xserver-xorg-input-kbd a     xserver-xorg-input-mouse byly nahrazeny balíkem xserver-xorg-input-evdev, který vyžaduje jádro se zapnutou volbou CONFIG_INPUT_EVDEV. Protože se některé kódy kláves zasílané tímto ovladačem liší od těch tradičních, budou si muset uživatelé programů xmodmap a xbindkeys upravit své konfigurační soubory. 5.8.4. „Odstřelení“ X serveru Tradičně se dal X server ukončit klávesovou zkratkou Ctrl+Alt+ Backspace. Protože by si mohli uživatelé ublížit, je tato možnost     ve výchozí instalaci X serveru vypnutá a musíte si ji zapnout překonfigurováním balíku keyboard-configuration (pro celý systém), případně si to individuálně nastavit v nastavení klávesnice vašeho desktopového prostředí. Kapitola 6. Další informace o distribuci Debian GNU/Linux 6.1. Další dokumentace Kromě těchto poznámek a instalační příručky je k dispozici celá řada dalších dokumentů prostřednictvím Dokumentačního projektu Debianu (DDP). Cílem DDP je vytvořit vysoce kvalitní dokumentaci pro uživatele a vývojáře Debianu. Dokumentace zahrnuje základní     návod pro používání Debianu (Debian Reference), informace pro správce softwarových balíků (Debian New Maintainers Guide), často kladené otázky týkající se Debianu (Debian FAQ) a mnoho dalších. Bližší informace o dostupných zdrojích jsou k dispozici na stránkách dokumentačního projektu Debianu (http://www.debian.org/ doc/) a Debian Wiki (http://wiki.debian.org/) . Rovněž každý balík má v Debianu svou dokumentaci. Standardně je     umístěna v adresáři /usr/share/doc/balík. Dokumentace zahrnuje licenční ujednání, podrobnosti týkající se použití daného softwaru v Debianu a také dokumentaci od autora programu. 6.2. Kam se obrátit pro pomoc V případě potíží lze hledat pomoc na mnoha místech. Uživatelé by jí však měli používat až v krajním případě, kdy vyčerpali veškeré     možné zdroje informací a přesto se jim jejich problém nepodařilo vyřešit. V této kapitole je uveden krátký soupis služeb a kontaktů umožňujících uživatelům Debianu získat další pomoc. 6.2.1. Poštovní konference Hlavní poštovní konference týkající se užívání Debianu je debian-user (v angličtině). Existují i diskuse v jiných jazycích, jmenují se debian-user-jazyk. Pokud se chcete o poštovních     konferencích dozvědět více (např. jak se přihlásit), podívejte se na http://lists.debian.org/ (http://lists.debian.org/) . Před položením dotazu se nejprve prosím přesvědčte, jestli se již odpověď na váš problém nevyskytuje v archivu dané konference. Rovněž prosím dodržujte standardní etiketu veřejných diskusí. 6.2.2. IRC (Internet Relay Chat) Na pomoc uživatelům Debianu je vyčleněn samostatný IRC kanál     umístěný na IRC síti OFTC. Pokud chcete kanál využívat, připojte se svým oblíbeným IRC klientem na irc.debian.org, název kanálu je #debian. Dodržujte prosím vnitřní směrnice kanálu a plně respektujte     ostatní uživatele (viz informace v Debian Wiki (http:// wiki.debian.org/DebianIRC) .     Další informace o síti OFTC jsou k dispozici na stránkách OFTC (http://www.oftc.net/) . 6.3. Hlášení chyb Debian GNU/Linux je operační systém usilující o co možná nejvyšší kvalitu. Na druhou stranu to ovšem neznamená, že veškeré balíky jsou absolutně bezchybné. V souladu s filozofií otevřeného vývoje     poskytujeme uživatelům přístup ke všem nahlášeným chybám prostřednictvím systému pro sledování chyb -- Bug Tracking System (BTS). Systém sledování chyb lze najít na stránkách http:// bugs.debian.org/ (http://bugs.debian.org/) . Pokud v distribuci nebo v některém jejím balíku naleznete chybu, pokuste se ji prosím pomocí BTS nahlásit. Jedině tak bude možné veškeré nalezené chyby opravovat v příštích vydáních distribuce.     Při nahlášení chyby je potřeba uvést platnou adresu vaší elektronické pošty. Vývojáři tak mohou zpětně kontaktovat předkladatele chybového hlášení -- například z důvodu získání dodatečných informací. Chybu lze ohlásit buďto pomocí programu reportbug nebo pomocí elektronické pošty. O systému sledování chyb a jeho použití si můžete přečíst víc v referenčních příručkách v adresáři /usr/     share/doc/debian. Adresář je k dispozici na každém funkčním systému s instalovaným balíkem doc-debian. Jinou možností je online dokumentace na stránkách systému sledování chyb (http:// bugs.debian.org/) . 6.4. Jak přispět k Debianu Pokud chcete přispět k vývoji distribuce Debian, nemusíte být nutně počítačoví experti. Přispívat lze například i pomocí ostatním uživatelům v diskusních konferencích (http:// lists.debian.org/) . Velmi důležité je i hlášení (a samozřejmě odstraňování) chyb vznikajících během vývoje distribuce. K vývoji distribuce se lze připojit například diskusí ve specializované     diskusní skupině (http://lists.debian.org/) . Pro udržení trvalé kvality distribuce je potřebné hlásit veškeré objevené chyby v balících prostřednictvím systému sledování chyb (http:// bugs.debian.org/) , aby se o nich vývojáři dozvěděli a mohli je opravit. Pokud jste literárně zdatní, můžete přispět při tvorbě dokumentace (http://www.debian.org/doc/cvs) , nebo se můžete podílet na překladech (http://www.debian.org/international/) existujících dokumentů. Pokud můžete distribuci věnovat více času, můžete se pokusit spravovat některé z balíků. Zejména záslužná je adopce osiřelých balíků nebo vytvoření balíků, které jsou vyžadovány velkou skupinou uživatelů systému. Více naleznete v dokumentu Work Needing and Prospective Packages database (http://www.debian.org/     devel/wnpp/) . Jestliže se zajímáte o některou ze speciálních částí distribuce nebo o přidružené projekty, můžete se zapojit do speciálních podprojektů kam například patří projekty týkající se přenosu balíků na různé architektury, projekty Debian Jr. (http:/ /www.debian.org/devel/debian-jr/) a Debian Med (http:// www.debian.org/devel/debian-med/) a další. Pokud se svou prací jakkoliv podílíte na vývoji distribuce a svobodného software ať už jako programátoři, překladatelé, nebo jen jako přispívající uživatelé, stáváte se součástí komunity     vyvíjející svobodný software. Každé přispění ke zlepšení softwarového díla je nesmírně cenné a leckdy i zábavné. Kromě užitečného poznání nových lidí se společnými zájmy vám dává i těžko popsatelný hřejivý pocit, který rozhodně stojí za to zažít. Příloha A. Nastavení systému Lenny před aktualizací Tento dodatek obsahuje informace o tom, jak nainstalovat nebo     aktualizovat balíky z Debianu Lenny ještě před přechodem na Squeeze. To by mělo být třeba jen ve specifických situacích. A.1. Aktualizace systému Lenny V podstatě se nejedná o nic jiného než běžnou aktualizaci Debianu     Lenny s tím rozdílem, že musíte zajistit, aby váš seznam balíků stále obsahoval okazy na balíky z vydání Lennyho (viz A.2 – „Kontrola zdrojů balíků“).     Jestliže aktualizujete systém z oficiálního zrcadla Debianu, bude automaticky aktualizován na nejnovější vydání Lennyho. A.2. Kontrola zdrojů balíků Pokud se některá z řádek souboru /etc/apt/sources.list odkazuje     na „stable“, vlastně již Squeeze používáte. I když jste již spustili apt-get update, stále se můžete vrátit zpět, viz dále. Jestliže jste z Debianu Squeeze dokonce instalovali nějaké balíky, pravděpodobně již není důvod instalovat starší balíky z     Debianu Lenny. V takovém případě se musíte sami rozhodnout, zda budete pokračovat nebo ne. Degradace balíků na nižší verze je sice možná, ale už přesahuje rámec těchto poznámek. Svým oblíbeným textovým editorem otevřete (jako root) soubor /etc     /apt/sources.list a zkontrolujte všechny řádky začínající deb http: nebo deb ftp:, zda se v nich nevyskytuje řetězec stable. Pokud ano, změňte stable na lenny. Máte-li v souboru řádky začínající deb file:, budete se muset     podívat sami, zda adresář, na který ukazují, obsahuje archiv distribuce Lenny nebo Squeeze. Důležité Neměňte žádné řádky začínající deb cdrom:. Změnou byste totiž     řádek zneplatnili a museli byste znovu absolvovat diskotéku s programem apt-cdrom. Pokud se zdroje „cdrom“ odkazují na distribuci unstable, nenechte se vystrašit. Přestože je to matoucí, je to v pořádku.     Jestliže jste provedli nějaké změny, soubor uložte a aktualizujte seznam balíků příkazem     # apt-get update A.3. Přechod od zastaralých locales k UTF-8 Pokud je váš systém lokalizovaný a používá locales z doby před UTF-8, měli byste vážně zvážit přechod na locales používající UTF-8. Od dob, kdy bylo UTF-8 problémové, se situace otočila a     nyní jsou naopak čas od času hlášeny chyby, které se projevují právě při použití starších locales před UTF-8. V desktopových prostředích jsou tyto zastaralé locales podporovány jen díky příšerným hackům v útrobách knihoven a my pro ně nejsme schopni zajistit adekvátní podporu. Pro nastavení/změnu systémových locales můžete použít příkaz dpkg-reconfigure locales. Při dotazu na výchozí locale použijte     locale obsahující UTF-8. Dále byste měli projít konfigurační soubory jednotlivých uživatelů a ujistit se, že pro definici prostředí nepoužívají zastaralé locales. Příloha B. Přispěvatelé „Poznámek k vydání“     S těmito poznámkami pomáhalo mnoho lidí, bez nároku na úplnost: Adam Di Carlo, Andreas Barth, Andrei Popescu, Anne Bezemer, Bob Hilliard, Charles Plessy, Christian Perrier, Daniel Baumann, Eddy Petrișor, Emmanuel Kasper, Esko Arajärvi, Frans Pop, Giovanni Rapagnani, Gordon Farquharson, Javier Fernández-Sanguino Peña,     Jens Seidel, Jonas Meurer, Josip Rodin, Justin B Rye, LaMont Jones, Luk Claes, Martin Michlmayr, Michael Biebl, Moritz Mühlenhoff, Noah Meyerhans, Noritada Kobayashi, Osamu Aoki, Peter Green, Rob Bradford, Samuel Thibault, Simon Bienlein, Simon Paillard, Stefan Fritsch, Steve Langasek, Tobias Scherer, Vincent McIntyre a W. Martin Borgert. Tento dokument byl přeložen do mnoha jazyků, za což patří     překladatelům ohromné poděkování. Jejich jména naleznete u jednotlivých překladů. Za český tým se loučí Miroslav Kuře. Rejstřík A Abiword, Co je v distribuci nové? Apache, Co je v distribuci nové? B balíky ants, Komplexní podpora pro neurologický výzkum mrtrix, Komplexní podpora pro neurologický výzkum nipype, Komplexní podpora pro neurologický výzkum odin, Komplexní podpora pro neurologický výzkum psychopy, Komplexní podpora pro neurologický výzkum BIND, Co je v distribuci nové? Blu-ray, Co je v distribuci nové? C Cherokee, Co je v distribuci nové? Courier, Co je v distribuci nové? cryptoloop, Podpora cryptoloop již není součástí linuxových jader D Debian Live, Debian Live Debian Med, Komplexní podpora pro neurologický výzkum Debian Science, Komplexní podpora pro neurologický výzkum Dia, Co je v distribuci nové? DocBook XML, Zdrojové texty tohoto dokumentu DVD, Co je v distribuci nové? E Ekiga, Co je v distribuci nové? Evolution, Co je v distribuci nové? Exim, Co je v distribuci nové? F Firefox, Co je v distribuci nové? G GCC, Co je v distribuci nové? GIMP, Co je v distribuci nové? GNOME, Co je v distribuci nové? GNUcash, Co je v distribuci nové? GNUmeric, Co je v distribuci nové? K KDE, Co je v distribuci nové? KOffice, Co je v distribuci nové? L LDAP, Podpora LDAPu, Podpora LDAP Linux Standard Base, Co je v distribuci nové? Live systém, Debian Live LXDE, Co je v distribuci nové? M Mozilla, Co je v distribuci nové? MySQL, Co je v distribuci nové? N NeuroDebian, Komplexní podpora pro neurologický výzkum neurologický výzkum, Komplexní podpora pro neurologický výzkum O OpenOffice.org, Co je v distribuci nové? OpenSSH, Co je v distribuci nové? P packages ants, Komplexní podpora pro neurologický výzkum approx, Zastaralé balíky apt, Pošlete nám zprávu o přechodu na tuto verzi, Příprava zdrojů pro APT apt-cacher, Zastaralé balíky apt-cacher-ng, Zastaralé balíky apt-proxy, Zastaralé balíky aptitude, Správa balíků, Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa autofs, Očekávaná odstranění autofs5, Očekávaná odstranění bash, Potenciální problémy s odkloněním /bin/sh console-setup, Sjednocené nastavování klávesnice consolekit, Přístupová oprávnění k zařízením dash, Potenciální problémy s odkloněním /bin/sh db4.8-util, Nefunkční pam_userdb.so s novější libdb dblatex, Zdrojové texty tohoto dokumentu debian-goodies, Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa dhcp3, Očekávaná odstranění discover, Hlavní změny docbook-xsl, Zdrojové texty tohoto dokumentu evolution, Evolution firmware-linux, Nesvobodný firmware přesunut do non-free gdm, Zapovězené komponenty gdm3, Zapovězené komponenty, GDM 2.20 a 2.30 gksu, Přístupová oprávnění k zařízením grub, Aktualizace jádra a udev grub-pc, Hlavní změny, Změna formátu metadat mdadm vyžaduje aktuální Grub icedove, Co je v distribuci nové? iceweasel, Co je v distribuci nové? initramfs-tools, Ladicí shell při zavádění pomocí initrd, Aktualizace jádra a okolních balíků, Změna ve výčtu zařízení, Problémy s časováním při zavádění insserv, Zavádění se závislostmi isc-dhcp, Očekávaná odstranění kaboom, Přechod z KDE3 kde-full, Nové KDE metabalíky kde-minimal, Nové KDE metabalíky kde-plasma-desktop, Nové KDE metabalíky kde-plasma-netbook, Nové KDE metabalíky kde-standard, Nové KDE metabalíky kdelibs, Přechod z KDE3 kdepim, Desktop KDE kernel-package, Instalace metabalíku jádra keyboard-configuration, „Odstřelení“ X serveru libnss-ldap, Podpora LDAPu, Podpora LDAP libnss-ldapd, Podpora LDAPu, Podpora LDAP libpam-ldap, Podpora LDAPu, Podpora LDAP libpam-ldapd, Podpora LDAPu, Podpora LDAP linux-base, Přechod od IDE ovladačů k PATA linux-image, Instalace metabalíku jádra linux-image-*, Aktualizace jádra a okolních balíků linux-image-2.6-*, Instalace metabalíku jádra linux-image-2.6-686, Instalace metabalíku jádra linux-source-2.6, Instalace metabalíku jádra live-build, Debian Live localepurge, Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa madwifi-source, Očekávaná odstranění mdadm, Změna formátu metadat mdadm vyžaduje aktuální Grub mrtrix, Komplexní podpora pro neurologický výzkum mysql-server-5.0, Zastaralé balíky mysql-server-5.1, Zastaralé balíky nessus, Zastaralé balíky netbase, sieve se přesouvá na oficiálně přidělený port network-manager, Vztah mezi balíky network-manager a ifupdown nipype, Komplexní podpora pro neurologický výzkum nscd, Podpora LDAP odin, Komplexní podpora pro neurologický výzkum openvas-client, Zastaralé balíky openvas-server, Zastaralé balíky plone, Zastaralé balíky plymouth, Zastaralé balíky popularity-contest, Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa postgresql-8.3, Zastaralé balíky postgresql-8.4, Zastaralé balíky psychopy, Komplexní podpora pro neurologický výzkum python-setuptools, Očekávaná odstranění python2.4, Očekávaná odstranění, Zastaralé balíky python2.6, Očekávaná odstranění, Zastaralé balíky release-notes, Hlášení chyb v tomto dokumentu splashy, Odstranění konfliktních balíků sudo-ldap, Podpora LDAP sun-java5-bin, Zastaralé balíky sun-java5-jre, Zastaralé balíky sun-java6-jre, Zastaralé balíky tinc, Příprava záchranné sítě udev, Aktualizace jádra a udev, Aktualizace jádra a okolních balíků, Změna ve výčtu zařízení, Jak se vyhnout problému dříve, než nastane unscd, Podpora LDAP upgrade-reports, Pošlete nám zprávu o přechodu na tuto verzi usplash, Zastaralé balíky xmlroff, Zdrojové texty tohoto dokumentu xserver-xorg-input-evdev, Dynamické připojování/odpojování vstupních zařízení xserver-xorg-input-kbd, Dynamické připojování/odpojování vstupních zařízení xserver-xorg-input-mouse, Dynamické připojování/odpojování vstupních zařízení xserver-xorg-video-all, Zastaralé balíky xserver-xorg-video-cyrix, Zastaralé balíky xserver-xorg-video-i810, Zastaralé balíky xserver-xorg-video-imstt, Zastaralé balíky xserver-xorg-video-nsc, Zastaralé balíky xserver-xorg-video-sunbw2, Zastaralé balíky xserver-xorg-video-vga, Zastaralé balíky xsltproc, Zdrojové texty tohoto dokumentu PHP, Co je v distribuci nové? Pidgin, Co je v distribuci nové? Postfix, Co je v distribuci nové? PostgreSQL, Co je v distribuci nové? T Thunderbird, Co je v distribuci nové? Tomcat, Co je v distribuci nové? X Xfce, Co je v distribuci nové? Slovník ACPI Advanced Configuration and Power Interface ALSA Advanced Linux Sound Architecture APM Advanced Power Management CD Compact Disc CD-ROM Compact Disc Read Only Memory DHCP Dynamic Host Configuration Protocol DNS Domain Name System DVD Digital Versatile Disc GIMP GNU Image Manipulation Program GNU GNU's Not Unix GPG GNU Privacy Guard IDE Integrated Drive Electronics LDAP Lightweight Directory Access Protocol LILO LInux LOader LSB Linux Standard Base LVM Logical Volume Manager MTA Mail Transport Agent NFS Network File System NIC Network Interface Card NIS Network Information Service OSS Open Sound System RAID Redundant Array of Independent Disks RPC Remote Procedure Call SATA Serial Advanced Technology Attachment SSL Secure Sockets Layer TLS Transport Layer Security USB Universal Serial Bus UUID Universally Unique Identifier VGA Video Graphics Array WPA Wi-Fi Protected Access