Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním
instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího
unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé
přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde
jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém
systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem
$ zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco
příkazy uvozené # se spouští v
chrootovaném prostředí.
Až si Debian vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii.
Protože se z velké části jedná o ruční postup, měli byste mít na paměti, že spoustu věcí, které běžně řeší instalační program sám, nyní budete muset provádět sami. To také klade větší nároky na znalosti Debianu a GNU/Linuxu obecně. Následující návod řeší pouze základní nastavení systému, je možné, že bude potřeba provést další kroky.
Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl (kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 350 MB, jestliže budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně 1 GB.
Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový
systém ext3 na oblasti /dev/hda6 vytvoříte
příkazem:
#mke2fs -j /dev/hda6
(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je
/dev/hda6.)
Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr
-j.
Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo oblasti podle skutečnosti):
#mkswap /dev/hda5#sync; sync; sync#swapon /dev/hda5
Připojte budoucí kořenovou oblast (/) do adresáře
/mnt/debinst. Na jméně přípojného adresáře
nezáleží.
#mkdir /mnt/debinst#mount /dev/hda6 /mnt/debinst
Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně ještě před příští kapitolou.
debootstrap je program, kterým se v Debianu
instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze
/bin/sh, ar,
wget a základní unixové/linuxové nástroje[31]), takže se dá použít na téměř libovolném
systému. Pokud ještě wget a ar
nemáte, nainstalujte si je.
Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do kterého později balík rozbalíte:
#mkdir work#cd work
Z poolu si stáhněte balík debootstrap pro svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva.
#ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb#cd /#zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv
debootstrap si umí stáhnout potřebné soubory přímo
z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule,
nahraďte v ukázce server
ftp.cz.debian.org/debian nějakým bližším.
Seznam zrcadel naleznete v
http://www.debian.org/mirror/list.
Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako
/cdrom a místo síťové adresy použít odkaz na
soubor: file:/cdrom/debian/.
V ukázkovém příkazu debootstrap nahraďte
ARCH jedním z následujících:
alpha,
amd64,
arm,
armel,
hppa,
i386,
ia64,
m68k,
mips,
mipsel,
powerpc,
s390 nebo
sparc.
#/usr/sbin/debootstrap --archARCHsqueeze \ /mnt/debinst http://ftp.cz.debian.org/debian
V adresáři /mnt/debinst teď máte opravdový, i
když minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout:
#LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash
a případně nastavit definici terminálu tak, aby byla kompatibilní se základním systémem Debianu:
#export TERM=xterm-color
Adresář /dev nyní obsahuje několik základních
souborů zařízení, avšak pro další instalaci může být zapotřebí
dalších zařízení. Další postup závisí na různých faktorech, jako je
typ hostitelského systému, zda hodláte použít modulární jádro a zda
chcete soubory zařízení v novém systému spravovat staticky nebo
dynamicky (například pomocí udev).
Několik možných postupů:
Vytvořte základní sadu statických souborů zařízení příkazy:
# cd /dev # MAKEDEV generic
Pomocí příkazu MAKEDEV ručně vytvořte pouze ty soubory zařízení, které potřebujete.
Do instalovaného systému připojte adresář /dev
z hostitelského systému (parametr bind
příkazu mount). S touto možností byste však měli
být opatrní, protože některé balíky při instalaci vytvářejí nová
zařízení, což nemusí být to, co chcete, aby se promítlo do
hostitelského systému.
Nejprve musíte vytvořit soubor /etc/fstab.
#editor /etc/fstab
Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo
XXX dosaďte vlastní oblasti):
# /etc/fstab: static file system information. # # file system mount point type options dump pass /dev/XXX / ext3 defaults 0 1 /dev/XXX /boot ext3 ro,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX none swap sw 0 0 proc /proc proc defaults 0 0 /dev/fd0 /media/floppy auto noauto,rw,sync,user,exec 0 0 /dev/cdrom /media/cdrom iso9660 noauto,ro,user,exec 0 0 /dev/XXX /tmp ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /var ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /usr ext3 rw,nodev 0 2 /dev/XXX /home ext3 rw,nosuid,nodev 0 2
Souborové systémy, které jste zadali do
/etc/fstab můžete připojit všechny najednou
příkazem mount -a, nebo individuálně příkazem:
#mount /cesta# např.: mount /usr
Přípojné body pro výměnná média se v aktuálních verzích Debianu
nachází v adresáři /media, ale pro zachování
zpětné kompatibility na ně existují i symbolické odkazy v kořenu
/. Příklad:
#cd /media#mkdir cdrom0#ln -s cdrom0 cdrom#cd /#ln -s media/cdrom
Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový
systém /proc. Pokud tomu tak není, připojte jej:
#mount -t proc proc /proc
Příkaz ls /proc by nyní měl vypsat neprázdný
adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni
připojit proc z vnějšku chrootu:
#mount -t proc proc /mnt/debinst/proc
Nastavením proměnné „UTC“ v souboru
/etc/default/rcS systému říkáte, zda má
hardwarové hodiny počítače interpretovat jako místní čas, nebo jako
čas v UTC. Nástrojem dpkg-reconfigure tzdata můžete nastavit
své časové pásmo.
#editor /etc/default/rcS#dpkg-reconfigure tzdata
Síťování se nastavuje v souborech
/etc/network/interfaces,
/etc/resolv.conf,
/etc/hostname a
/etc/hosts.
#editor /etc/network/interfaces
Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z
/usr/share/doc/ifupdown/examples:
###################################################################### # /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8) # See the interfaces(5) manpage for information on what options are # available. ###################################################################### # Virtuální loopback chceme vždy. # auto lo iface lo inet loopback # Použití dhcp: # # auto eth0 # iface eth0 inet dhcp # Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné) # # auto eth0 # iface eth0 inet static # address 192.168.0.42 # network 192.168.0.0 # netmask 255.255.255.0 # broadcast 192.168.0.255 # gateway 192.168.0.1
Do /etc/resolv.conf zadejte nastavení jmenných
serverů (DNS):
#editor /etc/resolv.conf
Jednoduchá ukázka /etc/resolv.conf:
search hqdom.local nameserver 10.1.1.36 nameserver 192.168.9.100
Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky):
#echo JmenoPocitace > /etc/hostname
A vytvořte základní /etc/hosts s podporou IPv6:
127.0.0.1 localhost 127.0.1.1 JmenoPocitace # The following lines are desirable for IPv6 capable hosts ::1 ip6-localhost ip6-loopback fe00::0 ip6-localnet ff00::0 ip6-mcastprefix ff02::1 ip6-allnodes ff02::2 ip6-allrouters ff02::3 ip6-allhosts
Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů
v /etc/modules, aby se karty vždy přiřadily ke
stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)
Debootstrap sice vytvořil základní soubor
/etc/apt/sources.list, který umožní instalaci
dalších balíků, ale je možné, že budete chtít přidat další zdroje,
například pro bezpečnostní aktualizace, nebo pro zdrojové balíky:
deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian squeeze main deb http://security.debian.org/ squeeze/updates main deb-src http://security.debian.org/ squeeze/updates main
Po úpravách seznamu zdrojů nezapomeňte spustit příkaz
aptitude update.
Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí. V současnosti se doporučuje použít prostředí v kódování UTF-8.
#aptitude install locales#dpkg-reconfigure locales
Pokud je to potřeba, můžete nakonfigurovat klávesnici:
#aptitude install console-data#dpkg-reconfigure console-data
Klávesnici nemůžete nastavit v chrootu, změna se projeví až po příštím restartu.
Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte dostupná připravená jádra:
#apt-cache search linux-image
Plánujete-li použít některé z předpřipravených jader, je dobré před
tím vytvořit konfigurační soubor
/etc/kernel-img.conf. Příklad:
# Kernel image management overrides # See kernel-img.conf(5) for details do_symlinks = yes relative_links = yes do_bootloader = yes do_bootfloppy = no do_initrd = yes link_in_boot = no
Více informací o tomto souboru se dozvíte v jeho manuálové stránce,
která je součástí balíku
kernel-package. Doporučujeme hodnoty upravit
na míru vašemu systému.
Poté nainstalujte balík vybraným jádrem.
#aptitude install linux-image-2.6.32-arch-atd
Jestliže jste před instalací jádra nevytvořili soubor
/etc/kernel-img.conf, můžete být během instalace
dotázáni an několik otázek, které se jinak zjistí právě z tohoto
souboru.
Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, že debootstrap zavaděč neinstaluje, takže jej budete muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí aptitude uvnitř chrootovaného prostředí).
Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz info
grub nebo man lilo.conf. Pokud si
ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího grub
menu.lst nebo lilo.conf přidat
příslušnou položku. lilo.conf si také můžete
zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit
lilo (použije konfigurační soubor systému, ze
kterého jej spouštíte).
Instalace a nastavení grubu není složitější
než spuštění:
#aptitude install grub#grub-install /dev/hda#update-grub
Druhý příkaz nainstaluje grub (v tomto případě do
hlavního zaváděcího záznamu (MBR) disku
hda). Poslední příkaz vytvoří rozumný a funkční
konfigurační soubor /boot/grub/menu.lst.
V příkladu se předpokládá existence souboru zařízení
/dev/hda.
Pro inspiraci nabízíme minimální /etc/lilo.conf:
boot=/dev/hda6root=/dev/hda6install=menu delay=20 lba32 image=/vmlinuz initrd=/initrd.img label=Debian
Podle zvoleného zavaděče nyní můžete chtít poupravit soubor
/etc/kernel-img.conf.
Pro zavaděč grub byste měli nastavit proměnnou
do_bootloader na „no“. Aby se při
instalaci nebo odstranění debianího jádra automaticky aktualizoval
soubor /boot/grub/menu.lst, přidejte následující
řádky:
postinst_hook = update-grub postrm_hook = update-grub
U zavaděče lilo musí být hodnota proměnné
do_bootloader nastavena na „yes“.
Jak již bylo řečeno dříve, nainstalovaný systém bude poměrně jednoduchý. Chcete-li z něj udělat systém o něco vyspělejší, doinstalujte alespoň balíky s prioritou „standardní“:
#tasksel install standard
Nic vám samozřejmě nebrání nainstalovat jednotlivé balíky pomocí aptitude.
Po instalaci zůstanou stažené .deb soubory v adresáři
/var/cache/apt/archives/. Nějaké místo můžete
uvolnit jejich smazáním:
#aptitude clean